HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓ ↓ nejnovější diskusní příspěvky ↓ ↓

Norský skialp autostopem - dramatická hra o šesti jednáních

Norský skialp autostopem - dramatická hra o šesti jednáních

Bylo nebylo. Po jistých peripetiích jsme se nakonec nás větší skialpový výlet roku 2017 rozhodli strávit v Norsku. Jelikož se nám před odjezdem pokazilo auto, rozhodli jsme se pro norský autostop se skialpy. Díky tomu vznikla Dramatická hra o šesti jednáních, popisující především útrapy stopování s lyžemi na zádech…



Hrají: Žena, Muž, Polský letištní úředník, Světelná tabule, Vikingský zachránce, Eritrejský novopečený otec, Řidič školního autobusu, Řidič školního autobusu v obleku, Další hodný řidič, Jakýkoliv účastník Norského skialpového memoriálu, Palič

Scénář: život sám 
Režie: norské hory, doly … a hlavně silnice

Palič nás nedočkavě vyhlíží v pohoří JotunheimenPalič nás nedočkavě vyhlíží v pohoří Jotunheimen

Čekáme na vlak na letiště na gdaňském nádraží. A ten nejedeČekáme na vlak na letiště na gdaňském nádraží. A ten nejede

První stopovací den je úspěšnýPrvní stopovací den je úspěšný

 

Fotogalerie Skialpové Norsko autostopemz 2017 >>


1. jednání: Velké plány

Leden 2017, Brno:

Žena: „Já se tak těším, až odjedeme do toho Kyrgyzstánu - dva měsíce u jezera Issyk Kul, trocha práce u místních obyvatel a mezitím skialpy v opuštěných horách …“

Únor 2017, Brno:

Muž: „Hned jak dodělám tuhle zakázku, tak vyrazíme, tak za týden/za dva …“

Březen 2017, Brno:

Žena: „Hned jak dodělám tuhle zakázku, tak vyrazíme, tak za týden/za dva …“

Duben 2017, Brno:

Žena: „Norové hlásí, že u jezera Issyk Kul je 15°C, nebude tam už málo sněhu?“

Muž: „… ? … ! … Tak pojedeme na dva týdny autem do Norska - tam je sněhu dost, budeme pohodlně přejíždět, spát v dodávce …“

Žena: „Tak jo.“

Květen 2017, Brno:

Muž: „Pokazilo se mi auto …“

Žena: „… ? … ! … Tak poletíme letadlem a budeme stopovat, to bude v pohodě, ne?“

Muž: „Tak jo.“

2. jednání: Cesta do Sunndalsory

9. května 2017

Muž a Žena běhají zmateně po gdaňském nádraží …

Žena: „Jaktože nejede ten vlak, co měl jet?“

Muž: „Kde je ta zastávka autobusu, co tady má být? Jak se sakra dostaneme na letiště?“

Po dvou hodinách vchází Muž a Žena na gdaňské letiště …

Muž: „Hurá, jsme tady! Už jenom zařídím odbavení bomby z lavinového batohu a letíme …“

Po dalších dvou hodinách na gdaňském letišti, půl hodiny před nástupem do letadla … U jinak prázdné odbavovací přepážky vidíme skupinu tří lidí …

Muž: „Jak to myslíte, že ji nemůžu dát do žádného zavazadla? To ji mám jako vyhodit?!“

Polský letištní úředník: „Tak. Bomba nie może do samolotu. Możesz wysłać go pocztą …“

Žena: „Neměli bychom už aspoň odbavit zavazadla?“

Světelná tabule: „Dear passengers, please board the plane to Molde, Norway.“

Muž: „Jdu na poštu ...“

Žena: „…??...!!!!“ (Doplň si dle vlastních zkušeností, milý čtenáři …)

Stejného dne odpoledne … Na kraji silnice u letiště v norském Molde stojí dva obrovské batohy, dva menší batohy a lyžařský obal plný skialpového vybavení. Svítí slunce. Z prostřed hromady trčí dva zvednuté palce (zbytek těl Muže a Ženy pod nánosem zavazadel nevidno) …

Muž: „To půjde, někdo musí zastavit, dnes se určitě dostaneme až do Sunndalsory. Je to jen 87 km.“

Žena: „Hele, on už někdo fakt zastavuje!“

Urostlý muž vikingského vzezření ve středních letech: „Hi. Where do you go?“

Muž: „Sunndalsora.“

UMVVVSL: „Ok. I can take you a half way.“

Žena: „Thats great! We were affraid, that nobody takes us, but we are hitch-hiking only five minutes! That´s incredible!“

UMVVVSL: „Yes. I was driving around you five minutes ago. And when I saw you, standing here with all these stuff, I decided to go back for you … You are crazy, hitch-hiking with skis …“

Muž: „Thank you so much … (trapná pauza) … you look like a Viking. Do you know the serial Vikings? I like it …“

UMVVVSL: „… (druhá trapná pauza) ... No …“

Probuzení vedle hliníkové továrny v městečku Sunndalsora Probuzení vedle hliníkové továrny v městečku Sunndalsora

O hodinu později (a o 30km dál ve vnitrozemí) - na kraji silnice u hromady věcí a dvou zvednutých palců zastavuje auto …

Usměvavý muž arabského vzezření ve středních letech: „Hi. Where do you go?“

Muž: „Sunndalsora.“

UMAVVSL: „Ok. I can take you almost there.“

Žena: „You´re kind, thank you. Where are you from?“

UMAVVSL: „Eritrea.“

Žena: „Are you on your way from work?“

UMAVVSL: „No. My wife gave birth to a baby today. I´m going from the hospital.“

Žena: „Congratulations!“

Muž: „You have such a big day and you took hitch-hikers still - thank you again … Is it your first baby?“

UMAVVSL: „Yes. It´s a girl …“ (dojemná pauza)

Muž: „Do you know the serial Vikings? I like it …“

UMAVVSL: „… (nechápavá pauza) ... No …“

O hodinu později na kraji hliníkové továrny v městečku Sunndalsora. Je tma. Muž a Žena staví stan …

Žena: „Tím autobusem to taky šlo, mohl by teda jezdit častěji.“

Muž: „Jo, jednou za dvě hodiny není moc. A přes den nejede vůbec. Asi jen rozváží Nory z večírků. Přes den jede každý autem …“

Žena: „Asi. Půjdeme ráno na ryby?“

Muž: „Jo. K obědu bude losos …“

10. května 2017

Muž a Žena stojí na kraji fjordu, hned vedle hlučné hliníkové továrny. Muž drží v ruce rybářský prut …

Žena: „Nějak neberou, co?“

Muž: „Asi špatné místo …“

Žena: „Příště určitě něco ulovíme …“

Muž: „Určitě …“

3. jednání: Cesta do údolí Innerdalen

Na kraji silnice v městečku Sunndalsora vidíme opět kouli věcí se dvěmi zvednutými palci. Nad jedním z nich se šklebí mužský obličej …

Žena: „On ještě někdo zastaví …“

Muž: „Stopujeme už tři hodiny …“

Žena: „No jo … (nerozhodná pauza) … Nepůjdeme radši na autobus? Za dvě hodiny něco jede …“

Muž: „Tak jo.“

Stopujeme inkognito … a tři hodiny nikdo nestaví …Stopujeme inkognito … a tři hodiny nikdo nestaví …

11. května 2017

Odbočka do údolí Innerdalen. Muž a Žena s nákladem na zádech vyráží na nekonečnou cestu opuštěnou silničkou, když v tom kolem nich projede autobus a zastavuje u nedalekého obchodu. Muž a Žena vbíhají udýchaní do dveří autobusu …

Žena: „Hi. Can you take us to Innerdalen?“

Řidič autobusu: „Yes.“

Muž: „Thank you!“

Řidič autobusu: „We only need to wait for other passengers.“

O dvacet minut později … Muž a Žena sedí na sedadlech kousek za řidičem. Kolem se míhají zasněžené štíty hor. Ze sedadel okolo na ně zírají děti. Občas na ně ukáží a zasmějí se …

Žena: „Trochu divné, co?“

Muž: „To teda jo …“

O dalších dvacet minut později … Autobus zastavuje na konci silničky. Dál vede jen horský chodník. Muž a Žena nasazují batohy. Všechny děti už dávno vystoupily na jiných zastávkách. Muž se otáčí k řidiči autobusu …

Muž: „Thank you very much. Can you tell us, when does the bus go back? We´ll be here three days and than we need to get into Sunndalsora again …“

Řidič autobusu: (smějící se) „There is no bus stop …“

Žena: „What? You took us here … You are the bus driver and the bus must go back too …“

Řidič autobusu: „I´m not a bus driver. I´m a schoolbus driver. I take children to the villages in this valley. I took you here only because it wasn´t so far from their homes …“

Muž: „You´re so kind … thank you.“

Řidič autobusu: „You´re welcome.“

Žena: „… (zamyšlená pauza) … Jak se dostaneme zpátky?“ (rozhlíží se kolem, všude je pusto a prázdno …)

Muž: „Někoho stopneme.“

Žena: „Tak jo.“

A pak jsme tři dny lyžovali v údolí Innerdalen, zalití sluncem a potem, zdolávajíce štíty nad čarokrásným jezerem a pokoušejíce se chytit rybu …

Žena: „Nějak neberou, co?“

Muž: „Asi moc mělká voda …“

Žena: „Příště určitě něco ulovíme …“

Muž: „Určitě …“

Když rybaříte na takovém místě, tak vám vůbec nevadí, že nic nechytíte Když rybaříte na takovém místě, tak vám vůbec nevadí, že nic nechytíte

Převěje cestou na vrchol SlanglifjelletPřevěje cestou na vrchol Slanglifjellet

Kolem fjordu vzhůruKolem fjordu vzhůru

 

Ale o tom tento článek není. Je o útrapech stopování se skialpy na zádech … Takže jak to bylo dál …

4. jednání: Cesta na chatu Eiriksvollen

14. května 2017

Dva čerstvě opálení, lehce unavení lidé – Muž a Žena – kráčí plně naloženi úzkou silnicí, vedoucí z údolí Innerdalen. Občas se některý z nich otočí a zaposlouchá. Nic však nejede … Najednou se ze zatáčky vyřítí osobní automobil. Muž zvedne palec. Automobil zastaví. Vystoupí z něj povědomá osoba, ovšem v obleku a kravatě. Na sedadle spolujezdce sedí starší muž, také slavnostně ustrojen …

Řidič školního autobusu: „Hi. Where do you go?“

Muž: „Sunndalsora.“

ŘŠA: „Ok. I can take you there.“

Žena: „You´re so kind. We need to catch there a bus to Eiriksvollen hutte. Where are you going?“

ŘŠA: „My father has a celebration in the city …“

Osobní automobil s řidičem, otcem, Ženou a Mužem vjíždí co centra městečka Sunndalsora. V tom posádka vidí, jak ze zastávky ujíždí autobus …

ŘŠA: „Is it your bus?“

Muž: „Yes. We missed it.“

ŘŠA: „No way …“

Následuje zběsilá honička úzkými norskými silničkami. Po mnoha minutách a mnoha ujetých kilometrech zastavuje automobil s posádkou na zastávce autobusu, který právě přijíždí …

Žena: „Thank you very much.“

ŘŠA: „You´re welcome.“

Osobní automobil se otáčí a vrací se zdlouhavou cestou na rodinnou oslavu … Muž a Žena stoupají k útulné chatě Eiriksvollen, kde tráví dva krásné dny ve společnosti veverčí rodiny, ovcí, koz … a neulovených ryb …

Žena: „Nějak neberou, co?“

Muž: „Asi moc rychlá voda …“

Žena: „Příště určitě něco chytíme …“

Muž: „Určitě …“

Rybaření (bez úlovku) není nikdy dostRybaření (bez úlovku) není nikdy dost

5. jednání: Cesta na Storhornet

15. května 2017

Je večer. Muž a Žena stojí na autobusové zastávce pod chatou Eiriksvollen a čekají na autobus …

Žena: „Nějak to nejede, co?“

Muž: „Nejede to už dvě hodiny …“

Žena: „Že bychom se špatně podívali?“

Muž: „… (nešťastná pauza) … Nezkusíme stopovat?“

Žena: „Tak jo.“

Vzápětí je slyšet zvuk motoru. Žena bez jakékoliv naděje zvedá palec. A auto zastavuje …

Další hodný řidič: „Hi. Where do you go?“

Muž: „Near Oppdal“

DHŘ: „Ok. I can take you there.“

Žena: „Thank you very much.“

O hodinu později … Muž je v družném hovoru s řidičem. Krajina ubíhá …

Žena: „Kde jsme?“

Muž: „Podívám se do mapy … (překvapená pauza) … Přejeli jsme to … Sir, we missed our place to stop. It´s about ten kilometres back …“

DHŘ: „Ok. I can take you there.“

Žena: „Thank you very much.“

A díky tomu jsme mohli zlyžovat horu Storhornet.

Na vrcholu Storhornet stojí chajda kamenná Na vrcholu Storhornet stojí chajda kamenná

6. jednání: Cesta za sluncem

20.  května 2017

Jsme v pohoří Jotunheimen. Při kraji horské silnice mezi vysokými stromy svítí velké množství různě barevných stanů a různě barevných automobilů. Uprostřed vidíme ohniště a kolem něj velké množství různě barevných lidí. Mezi nimi i Muže a Ženu …

Žena: „Tak kam to bude dnes, Paliči? Včerejší výlet byl super – ten dlouhý sjezd a ty výhledy …“

Muž: „Jojo. Noční přejezd autobusem k vám se vyplatil.“

Jakýkoliv účastník Norského skialpového memoriálu: „Vypadá to špatně s počasím. Musíme hlavně vybrat místo, kde bude hezky …“

Palič: „Ano.“

Účastníci Norského skialpového memoriálu svorně šlapou nahoruÚčastníci Norského skialpového memoriálu svorně šlapou nahoru

Malí lidé ve velkých horáchMalí lidé ve velkých horách

Konečně výhledy!Konečně výhledy!

 

O hodinu později, uprostřed hor …

Jakýkoliv účastník Norského skialpového memoriálu: „Jako jo, je tady hezká skialpová trasa, ale vidíte ty mraky? Já bych to zkusil ještě jinde …“

Palič: „Ano.“

O další hodinu později, „jinde“ …

Žena: „Tady to vypadá dobře …“

Jakýkoliv účastník Norského skialpového memoriálu: „Jako jo, bude tady perfektní sjezd, ale vidíte ty mraky? Co zajet ještě kousek dál? Podle předpovědi bude u fjordu slunce …“

Palič: „Ano.“

Poslední den vyrážíme za sluncem Poslední den vyrážíme za sluncem

O další dvě hodiny později, tam, kde svítí slunce …

Jakýkoliv účastník Norského skialpového memoriálu: „Vidíte? Já vám to říkal! Je tady krásně!“

Palič: „Ano.“

Muž: „Je tady krásně. To budou výhledy …“

Žena: „Měli jste pravdu, ty čtyři hodiny cestování za to nakonec stály …“

O další dvě hodiny později na vrcholu …

Jakýkoliv účastník Norského skialpového memoriálu: „No tak svítilo aspoň chvilku. Co byste chtěli.“

Palič: „Ano.“

Muž: „Já vás nevidím, kde jste?“

Žena: „Já nevidím ani kde je nahoře a kde dole.“

Palič: „Buď ráda, že jsme vás vyvezli.“

Žena: „Pravda. Stopování už bylo tak akorát …“

Muž: „Děkujeme … (krátká přemýšlivá pauza) … Vezmete nás do Osla na letiště?“

A tak nás teda vzali.

… a sjíždíme mlhou … a sjíždíme mlhou

Omluva angličtinářům: Použitá angličtina je taková, jakou mluvíme (takže špatná, ale autentická).
Omluva neangličtinářům: Mohla jsem angličtinu přepsat do češtiny, ale jak se říká, nebylo by to ono. Doporučuji použít některý z internetových překladačů.

Alice Boleloucká má spoustu zájmů od zpěvu s doprovodnou kytarou přes různé varianty tance, divadlo, až po letní nebo zimní pohyb v horách. Nejoblíbenější zimní aktivitou je pro ni skialpinismus.


02.01.2018, Alice Boleloucká


Diskuse



Tomas

Super a velmi vtipne napisane!

02. 01. 2018, 18:27:28

Kukda

To s tím počasím teda nechápu:(

02. 01. 2018, 21:37:28

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze