HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓ ↓ nejnovější diskusní příspěvky ↓ ↓

Alternativa Tatranské Haute Route v dubnu 2018

Alternativa Tatranské Haute Route v dubnu 2018

Hodně touhy a ještě víc obav…na skialpech už jezdím, co pamatuji, ale takové ty věci kolem komína. Po jedné tragické události jsem se zimním Vysokým Tatrám asi 15 let vyhýbala. Už bych se zase mohla vrátit…



Ranní červánky na PopradskémRanní červánky na Popradském

Cestou do Železné brány Cestou do Železné brány

Snídaně s výhledem Snídaně s výhledem

 

Fotogalerie Tatranská Haute route >>


Když Radek přišel s nabídkou kvalitního přechodu a Michal se přidal, nemohla jsem odmítnout. V pátek večer za svitu čelovek vyrážíme s lyžemi na zádech na Popradské pleso. Co v tom batohu nesu? Jak jsem dříve mohla dělat přechody na skialpech ještě se stanem, spacákem a vařením? Po zahnání žízně o půlnoci uléháme, aby nás v 5 budíček vytáhl z postele.

Do Východné Železné brány po zmrzlém sněhu

Ranní červánky nám připravily úžasnou podívanou. Kocháme se prvními paprsky slunce pomalu osvětlujícími vrcholky skal. Stoupáme  do Východné Železné brány a  po prvním pádu v otočce na rozbitém a zmrzlém sněhu raději dávám lyže na batoh. Železná brána nás vítá už sluncem zalitá, a až na tu expozici, není nač si stěžovat.

V Gerlachovských splazechV Gerlachovských splazech

Posnídáme, protože s plným žaludkem se vše dělá líp a vzhůru dolů. Sníh je parádní, jen ty skoky s batohem mi dělají trochu problémy. Rychle přetraverzujeme Gerlachovské spády, místy ledové a místy už dost mokré splazy s jednou nepříjemně betonovou lavinou. A už stoupáme do Prielomu, který kluci vyjdou na pásech.

Sklon  je pro mě přijatelný, jen mokrý sníh už tahá za stehna. Na Zbojničce posvačíme, chvíli pozorujeme skialpinisty stoupající do Závratu a vydáváme se do Priečného sedla. Kde je to slunce z předpovědi? Zvedá se vítr a padá mlha. Naštěstí. Aspoň v Priečném nevidím, do čeho jdu.

Z Priečného sedla v mlze na Téryho chatu

Sedlo je tak úzké, že se sem najednou všichni tři s lyžemi nevejdeme  a dolů raději ani nekoukám. Kluci ladně seskáčou a já se křečovitě držím cepínu zabodnutého až po lopatku. Nemám odvahu na lyžích ten začátek ani sešoupat, a tak kráčím dolů bokem jak po schodech. 
„Tak už skoč!“ ozývá se z mlhy pode mnou. No jo, no, jen udělat ten první krok…A tak se nakláním ze svahu dolů a skáču.

Z Priečného na TerynkuZ Priečného na Terynku

Siesta na Zbojnické Siesta na Zbojnické

Řady samovolných lavinŘady samovolných lavin

 

„Skáču dobře! Skáču rád!“ a „Čím víc sebevrahů, tím míň sebevrahů.“ Napadají mě samé vtipné hlášky. Stehna v mokrém sněhu hoří tak, že jsem zapomněla i na těžký batoh. Ještě kousek traverzu a po 13 hodině nás už vítá Terynka, náš dnešní plánovaný cíl, neplánovaně brzy.

Z Téryho chaty do Baranieho sedla a na Velkou Svišťovku

Po družném večeru s přáteli stráveném nad vědomostní deskovou hrou Poznáš Tatry? pro děti do 12 let, když jsme zjistili, že nepoznáme a po noci v jídelně na zemi jsme ráno odpočatě vyrazili, což mě po chvíli přešlo. Na lyžích, pěšky ve zmrzlých stopách (kdo mohl dělat tak vysoké kroky?), lyžovali, někteří jako já ze zmrzlého Baranieho na lyžích s cepínem dolů šli.

Sjezd z Baranieho sedlaSjezd z Baranieho sedla

Na Svišťovku sněhemNa Svišťovku sněhem

Na Svišťovku ledemNa Svišťovku ledem

 

Taktně jsme minuli Chatu při Zelenom plese, vždyť přece nepůjdeme pak dolinou  bez sněhu pěšky, tak to vezmeme přes Velkou Svišťovku na Skalnaté pleso a po sjezdovkách do Tatranské Lomnice. A také jsme neodolali lehkému mixovému lezení.

Traverzem ze Svišťovky na Skalnaté

„Zasekni ten cepín pořádně do těch drnů a chyť se těch trávek...“ jsme prolezli kolem ledopádu a proklestili se kosovkou. Potom jsme vybouldrovali na skalku v sedle, odolali vichru na Svišťovce a lavinovým polím v traverzu na Skalnaté. Před Skalnatým jsme ještě překrosili přes kamenné pole a užili si sjezdu v rozbředlém sněhu tajícím před očima.

Na Svišťovku kosovkouNa Svišťovku kosovkou

Po vylití litrů litrů vody, potu a pár kapek strachu z bot v Tatranské Lomnici mohla šťastně říct: „Stálo to za to! a To se neochodí!“ A splnit si tak letitý sen o tatranské Haute Route a navíc s bonusem Svišťovky. Cca 30 km a 3000 výškových metrů. Jen do příště musím víc potrénovat chůzi se zátěží, gymnastiku pro větší rozsah kyčlí při stopadesáté otočce na lyžích, slackline pro větší rovnováhu a nějaké ty přeskoky o stoosmdesát stupňů. Díky moc kluci!!!

Cestou na Skalnaté jdeme i po suťovištiCestou na Skalnaté jdeme i po suťovišti

Cestou na Skalnaté - technický sníh je až doleCestou na Skalnaté - technický sníh je až dole

Na Skalnatém pleseNa Skalnatém plese

 

Klára Rampírová o sobě říká - Nemůžu být dobrý plavec, basketbalista nebo hráč golfu. Vodu miluju jen ve stavu bílého lehce pevného skupenství; z uzavřených prostor tělocvičny mám klaustrofobii a tahání vozíku ať už golfového nebo nákupního ve mě vzbuzuje pocity marnosti. Jsem totiž Kozoroh.

V dobách rané dospělosti jsem opustila vyfrézované běžkařské stopy a vydala se toulat na skialpech, vyskočila ze svázaných prostor aeroklubu a roztáhla křídla při paraglidingu, seslezla ze skalek a horolezila v horách, prodírala se cestou necestou s horským kolem na zádech a namočila se při potápění. Příchod rodiny výlety do hor nijak neomezil, jen se rychlost zpomalila. Děti odrostly a já se dala na běhání.  Rychle neumím a tak ultratraily zasekly ve mě svůj drápek..


17.04.2018, Klára Rampírová


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů