Červnový telemark na rakouském Rotecku (2742 m)

Bez sněhu to už nevydržíme a ve třech razíme znova rakouských Nízkých Taur u Tamswegu, kde to vypadá podle web kamer ještě nadějně. Východní strmá část hřebene Preberu, Rotecku a Gross Barbaraspitze nedovoluje sluníčku odstranit zbytky sněhových polí a žlebů.  Po dlouhé jízdě z Moravy vyrážíme od vesničky Krakauebene až ke konci údolí Prebergraben. Pokud máte štěstí a odchytnete někoho, kdo má klíč od závory, tak tůra začíná u Moarhütte v 1570 m, jinak je třeba stoupat asi od 1350 metrů.

Za poledního slunka jdou lyže na batoh a krátce na to se dostáváme do počátečního východního žlabu. Sníh zde začíná asi v 1700 metrech v chráněném strmém žlabu připomínající legendární Flašku. Odtud pak dále sněhovými poli náhorním platem až pod široký vrchol 2740 metrů vysokého Rotecku.

Protože odpolední slunce spouští malé lavinky na normální cestě vpravo, rozhodujem se raději pro nikde nezaznamenanou strmou variantu traverzem vlevo ke žlabu ve stínu. Stále se zužujícím žlabem překonáváme pár strmých úseků a východní stranou hory postupujeme k vrcholu. Výhledy parádní na liduprázdné hřebeny střední části Nízkých Taur východně od Hochgollingu.

Až pod vrcholem nás otáčí pády šutrů a nestabilní sněhové jazyky.

Náš sjezd začíná asi 150 výškových metrů pod vrcholem a padá dolů ve sklonu mezi 40- 45 stupni,  místy až do padesátí stupňů. Při jízdě ve žlabu širokém 8-15 metrů se vždy uvolní nějaký ten splaz, takže je potřeba sjíždět postupně. Na středním platu je sníh perfektní a v dolním žlabu už se potýkáme se ztuhlou směsí šutrů,ledu, sněhu a štěrku. Pod střechou pro dřevorubce koštujem přivezené dobroty a plánujem do těchto končin další výlet.