Předvelikonoční výstup a sjezd pod slovinským Mangartem (2679 m)

Předvelikonoční výstup a sjezd pod slovinským Mangartem (2679 m)

Období velikonoc bývají v Alpách výborné sněhové podmínky pro skialpinistické aktivity. V roce 2016 se naše uskupení Letka Karpatských netopýrů připojila k otevřenému skialpovému setkání Komise tradičního skialpinismu ČHS a společně jsme se vydali do Julských Alp. Prvním cílem na aklimatizace se pro nás stala oblast Mangartu.

Slovinsko

Země
Slovinsko
Další země
Itálie, Slovinsko
Počet dní
1
Vhodné měsíce
I, II, III, IV, XII
Obtížnost sjezdu
S3
Expozice sjezdu
E1
Nejvyšší bod
2166 m n. m.
Max. sklon svahu
50 °
Převažující sklon svahu
35 °
Lavinové nebezpečí
ano
Spaní na chatách
ano

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Základní trasa

parkoviště u jezera Lago di Fusine - Rifugio Luigi Zacchi - sedlo Mangart/Traunig

Podrobný popis

Když vyrazíte na skialpech navštívit Julské Alpy, vyplatí se udělat si zastávku na okraji těchto krásných hor u Lago di Fusine. Třeba jako my, první den při příjezdu. Toto jezero se nachází na severu, na italské straně Julských alp, kde je ve stínu majestátní hory Mangart (2679 m)a s ním i celé údolí, které je protkáno množstvím turistických tras, lehčí i těžší náročnosti.

Do Valle della Lavina jsme se nedostali

Naším cílem bylo vystoupat na pásech přes údolí Valle della Lavina do sedla vedoucí po italsko-slovinské hranici mezi MangartemTraunigem (2200 m), které je ve výšce 2166 m a sjet dolů úbočím pod stěnou Mangartu.

Po dlouhé cestě ze všech koutů naší republiky jsme se po svítání dostali na parkoviště u jezera, odkud jsme vyráželi. Byla přechodná mlha doprovázená lehkým mrazem a stabilní lavinovou situací, což nebyly vůbec špatné podmínky pro náš plánovaný výstup. Mnozí jsme se neznali a poprvé se seznámili až na onom parkovišti. Palič nám sice dal jasné instrukce (než si odjel něco vyzvednout z auta), kde a jak máme odbočit k Valle della Lavina, neposlechli jsme a došlo k tomu, že jsme se nechali strhnout davem a pohodovým tempem si vyklouzávali s děvčaty směrem k chatě Rifugio Luigi Zacchi, kde se děvčata těšila na dlouho očekávané „Bombardino“.

Když se po chvíli rozehnala mlha, všimli jsme si, kde se nacházíme a začali jednat. Rozdělili jsme se na dvě skupinky, přičemž jedna směřovala k chatě a druhá se vrátila k původnímu plánu, ovšem už bylo daleko k odbočce do Valle della Lavina, tak jsme vymysleli náhradní variantu a začali směřovat přímo lesem pod stěnu Mangartu, kudy jsme chtěli sjíždět.

Kolem ledopádu do vyšší části stěny Mangartu

Již z dálky bylo vidět, že výstup nám zkomplikuje nástup na úbočí hory, který dělila skalní hrana táhnoucí se podél celého úbočí s mohutně natečeným ledopádem uprostřed. Cesta k ledopádu vedla pohodlně lesem a pláněmi pod horou. Až když jsme se přiblížili pod ledopád, našli jsme si výstupovou linii, která však obnášela výstup na botách s lyžemi na zádech, pro větší jistotu jsme použili i mačky a cepín. Po pár nastoupených metrech se naše skupinka ještě rozdělila, když se ukázalo, jaká cesta nás čeká nahoru. Větší část dala nad ledopádem přednost využití dobrého počasí vychutnání si sjezdu přímým směrem k jezeru. Naše trojice si zvolila výlez přes skály, kde bylo zapotřebí i trošku lezeckých schopností.

Po překonání tohoto zpestření desetimetrovým lezeckým úsekem, už nás čekalo jen strohé šlapání kolmo vzhůru svahem okolo 40° pod majestátní stěnou Mangartu. Sníh byl ve většině částí výstupu nafoukaný tvrdý a zmrzlý, takže jsme museli celou cestu prošlapávat až nahoru ve stínu masivní stěny. Jelikož stále mrzlo a čím jsme byli výše tím i více foukalo, těšili jsme se nahoru, až nás prohřeje sluníčko.

Velkolepý výhled na Julské Alpy a parádní sjezd

Po asi 1,5 h šlapání od ledopádu jsme dorazili k cíli dnešního dne. Po vystoupení do sedla nás ohromil velkolepý výhled na krásné skalisté vrcholky Julských Alp za krásného slunečného počasí. Nějakou chvíli jsme se kochali výhledy a nahřívali se na závětrné straně na sluníčku. Pak jsme sundali mačky z bot, pásy z lyží a vyrazili na očekávaný sjezd. Sníh byl hodně zmrzlý, takže jsme se nebořili v krustě a mohli si plně vychutnat řezané obloučky. Horní polovina ze sedla vedla po široké pláni se sklonem okolo 30° a čím jsme byli níže, tím se svah více nakláněl, když jsme se dostali až nad ledopád, už jsme stáli na 50° svahu a museli jsme traverzovat směrem ke stěně, abychom objeli místo, kterým jsme lezli nahoru. V tomto místě, kde se přejíždělo do posledního žlábku, kudy se sjelo na pláně pod ledopádem, byl sklon až 60°, ovšem díky tvrdému sněhu to nebyl žádný problém projet.

Poté už nás čekal jen přejezd sněhového odtrhu a byli jsme zpět pod ledopádem, odkud následoval pohodlný sjezd údolím přes les až na parkoviště k jezeru Lago di Fusine. Mohli jsme přejet do Kranjske gory a dále do Julských Alp.

Přístup na začátek

autem k jezeru Lago di Fusine

Ubytování a jídlo

Rifugio Luigi Zacchi

Další túry v okolí

Klasická skialpová túra na Malou Mojstrovku (2333 m) ve Slovinsku

Zajímavé vybavení

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: