HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Vrbatovo návrší (1412 m) – na skialpech za výhledy na jeden z krkonošských hřebenů

Vrbatovo návrší (1412 m) – na skialpech za výhledy na jeden z krkonošských hřebenů

Když do Krkonoš na túru, tak nejlépe až nahoru na hřebeny. Za krásného počasí jsou tu parádní výhledy. Jedním z takových to výhledových míst je Vrbatovo návrší (1412 m). Na vrcholu stojí mohyla Hanče a Vrbaty, kteří tragicky zahynuli během závodu v běhu na lyžích 24. března 1913.

Krkonoše – Česko

Země
Česko
Další země
Česko
Pohoří
Krkonoše
Vhodné i pro splitboard
ne
Počet dní
1
Délka
12 km
Vhodné měsíce
I, II, III, XII
Obtížnost sjezdu
S1
Expozice sjezdu
E1
Nejvyšší bod
1412 m n. m.
Lavinové nebezpečí
ne
Spaní na chatách
ano
Ledovec
ne
Horolezecké úseky
nejsou

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Základní trasa

skiareál Medvědín - Horní Mísečky – Vrbatova bouda – Mohyla Hanče a Vrbaty - Vrbatova bouda - Šmídova vyhlídka – Medvědín - dolní stanice lanovky Skiareál Medvědín

Podrobný popis

Když do Krkonoš na túru, tak nejlépe až nahoru na hřebeny.  Za krásného počasí jsou tu parádní výhledy. Jedním z takových to výhledových míst je Vrbatovo návrší (1412 m). Na vrcholu stojí mohyla Hanče a Vrbaty, kteří tragicky zahynuli během závodu v běhu na lyžích 24. března 1913.

O kousek níž pod Vrbatovým návrším můžeme v sedle narazit na Vrbatovu boudu (1400 m), která je perfektním odpočinkovým a občerstvovacím místem během túry a díky své dobré přístupnosti po upravené magistrále z Horních Míseček se jen málokdy stane, že by nebylo narváno. Pokud budete u „Vrbatky“ sami s největší pravděpodobností bude zavřeno.

Kudy tudy na Vrbatovo návrší?

Svůj výstup začínám ve Špindlerově Mlýně u dolní stanice lanovky vedoucí na Medvědín. V zimě je tady neplacené parkoviště pro lyžaře, které ale bývá dost často přeplněné. Ovšem téměř vždy po chvíli čekání se stane, že nějaké auto odjede a vy můžete vjet dovnitř. Z parkoviště přejdete po mostě na sjezdovku, kde můžete bez problému nasadit pásy na lyže a neohroženě (při kraji!) stoupat vzhůru.

Po strmějším začátku červené sjezdovky, odbočíme na modrou Vodovodní cestu, značena také turistickou červenou značkou. Po ní pohodlně stoupáme stále výš příjemným mírným sklonem až na Horní Mísečky. Přetraverzujeme sjezdovku a pod Staromísečnou boudou se napojíme na Starou vozovou cestu, značenou červenou a žlutou turistickou značkou. Když v noci napadne čerstvý prašan, tak můžeme sledovat jen jemně prošláplou stopu nějakého odvážlivce před námi. Po chvíli šlapání docházíme na Masarykovu silnici, takzvanou magistrálu, odtud se dá jít stále nahoru až k Vrbatově boudě. Je to pěkná urolbovaná cesta, většinou plná běžkařů a rodičů s dětmi, takže raději volíme zábavnější variantu, přejdeme magistrálu a jdeme přímo rovně po Staré vozové cestě značené žlutou turistickou značkou.

Není tady žádná stopa, jen nadýchaný prašan, super, konečně to bude aspoň trochu připomínat skialpování. Je to trochu fuška, ale už konečně vylézáme z vysokého lesa a objevujeme se na pláních, kde dopadají paprsky dopoledního sluníčka. Po rozehřátí promrzlých rukou z lesa se kocháme výhledy na monstrózně působící Kotelní jámy přímo před námi. Všude se to třpytí a vypadá to jako by tu Krakonoš rozsypal tisíce démantů a ten prašan okolo, úplně vybízí k tomu, pokazit ho pár oblouky.

Procitám z letargie a uvědomuji si, že se nacházím v 1. zóně KRNAPu a tak potlačuji svojí touhu a radši pokračuji ve výstupu po tyčové cestě, nalevo objevuji pomník JUDr. Vrabce a Machka, kteří zde tragicky zemřeli. Míjím kotel, který je na dosah, a odbočuji vpravo, kde se napojuji na cestu vedoucí k Vrbatově boudě. Svítí sluníčko a tak si ještě vyšlápnu k mohyle odkud je parádní výhled.  Na dlouhé kochání to ale není, je tu jaksi větrno a tak po chvíli nepohrdnu vidinou tepla na Vrbatce a taky už se mi sbíhají sliny na parádní lívance s jablky.

Na lyžích míjíme Kotelní jámy
Na lyžích míjíme Kotelní jámy

Z Vrbatovy boudy na Šmídovu vyhlídku

Po ohřátí a občerstvovačce se nachystáme na sjezd, sundáme pásy, zacvakneme lyže a už frčíme po Masarykově silnici (magistrále) asi 1,5 km dolů. Cestou potkáváme zástupy běžkařů a dětí se sáňkami, ještě že žlutá byla úplně prázdná. Poté odbočíme vlevo na Bucharovu cestu značenou červenou turistickou značkou, v tomto úseku je důležité se z kopce pořádně rozjet, neboť následuje menší kopeček, který se ale dá při dobré rychlosti a stopě dobře odbruslit. Pokud by vám to nešlo, klidně si nasaďte pásy. Asi po 400 metrech se ocitáme na Šmídově vyhlídce (1280 m). Vyhlídka je pojmenovaná po lesmistru Ludvíku Šmídovi, který zde pracoval na panství Harrachů v 19. Století a je z ní pěkný výhled na Vysoké kolo, Kozí hřbety a Sněžku.

Pak už nás čeká sjezd bez pásů dolů po červené, směr Medvědín. Tady doporučuji také nepřibrzďovat, neboť je potřeba překonat asi 300 metrů mírného kopečka, ale zase se to dá odbruslit.  Já techniku bruslení úplně neovládám, takže se u toho vždycky pěkně zapotím a občas i zanadávám a celá šťastná si oddychnu na vrcholu Medvědína (1235 m). Poslední část sjezdu už za odměnu po sjezdovce, můžete si vybrat, zda se vám chce do černé nebo červené. Ovšem pokud půjdete na večer po lyžování, dejte si pozor, už i Medvědín má od půlky obou sjezdovek kotevní body pro ukotvení rolby, tak ať se nikomu nic nestane.

Výhled ze Šmídovy vyhlídky
Výhled ze Šmídovy vyhlídky

Alternativa po Vodovní cestě do Špindlu

Pokud by se vám přes Šmídovu vyhlídku nechtělo, neodbočujte po 1,5 km do leva a jeďte stále po Masarykově cestě až na Horní Mísečky, kde se zase po přetraverzování sjezdovky dostanete na modrou Vodovodní cestu, po níž dojedete až dolů. Pro ty, kdo mají rádi prudší výstupy to lze jít i z opačného směru, po sjezdovce až na Medvědín.

Přístup na začátek

Autem se do Špindlerova Mlýna dostanete z Vrchlabí po silnici 295, silnice ve Špindlerově Mlýně končí, takže se nemusíte bát, že to minete. Jezdí sem i pravidelná autobusová linka z Prahy a Jičína. Po Špindlerově Mlýně se můžete pohybovat pěšky, není to nikde daleko anebo si můžete stopnout všudy přítomné taxi.

Ubytování a jídlo

Po cestě je celá řada občerstvovacích míst. Na Horních Mísečkách bývá otevřena Jilemnická bouda a Zátiší. Vrbatova bouda je otevřena téměř vždy, s výjimkou pondělí, ale je nutné počítat s tím, že neslouží k ubytování. Na vrcholu Medvědína se můžeme také občerstvit u horní stanice lanovky. Ubytovacích míst je ve Špindlerově Mlýně dostatek, ale také je tam dostatek lidí, takže vždy to chce radši rezervovat s předstihem, aby na vás nějaké místo zbylo.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: