Krásné tréninkové skialpinistické a vertikální závody v Rakousku 2016-2017

Můj sport je převážně intuitivní a moje duše je bez treninkového plánu svobodná a spokojená – to ale neznamená, že by takovýhle přístup měl vyhovovat všem. Já nemám moc ráda pravidla a jsem tvrdohlavec a ráda si dělám věci svoji cestou. Když jsem unavená, dám si volno či relax v bazénu, a nějaký interval na skialpech se v mém případě koná pouze v podobě závodu.

Fotogalerie Joži Macková závody 2017 >>

Tohle je můj druhý rok závodění na skialpech a já se rozhodla trochu zaexperimentovat a zkusit dostat rychlost pomocí vertical závodů, a právě proto jsem v přípavném období jela třikrát do Rakouska – Jednak okoukat jak to tam chodí, zjistit kde se tak výkonnostně pohybuji s mojí intiutivní přípravou, protoze docela dost lidí tam chodí svěťák. A samozřejmě také kvůli velkým horám a dlouhým kopcům, které mám ráda.

Saleva Asitz skitour race v Leogangu

Moje třetí výprava směřovala na Salewa Asitz skitour race, který se konal v Leogangu. Byl zde výběr mezi krátkým individualem a dlouhým vertical, a pak také poloviční trať pro hobby zavodniky. Ja jsem si vybrala dlouhý vertical  (převýšení 1050 m na 5 km), jednak kvůli té mé přípravě a jednak proto, že většina top závodníků šla právě tento závod. Mohla jsem tak dostat nejlepší srovnání.

Na startu se sešlo 150 skialpinistů. Hlavním rozdílem závodů u nás je, že v Rakousku žádného turistu / hobíka nepotkáte – všichni dřou jak koně, hodně z nich je sponzorovaných a výbava je převážně v karbonu. Na tomhle závodě se sešla špička špiček – samotný král Tony Palzer, jehož předzávodní rutinu bylo zajimavé sleodvat – rozcvička, lehký skialp i ostré výběhy kopce bez lyží. Trochu jiné představení než moje 5 minutové sklouznutí před startem. Dále Dominik Salcher – vítěz světové série Vertical-up a druhý nejlepší skialpinista Rakouska hned po legendárním Christianu Hofmannovi. Z mlaďáků za Dynafit to byli Stefan Fuchs a Stefan Steiner. A za ženy pak mistryně Rakouska Johanna Erhart a další silné ženy jako Alexandra Hauser (celkově druhá ve Vertical –up) serie běhů do vrchu po černých sjezdovkách – více v druhé části článku a další z Rakouské repre.

Teplota při závodě klesala až k extremním mínus dvaceti stupňům, což uz bylo pro mě tak tak o prežití v mé fešné, ale velmi tenké růžové kombinézce. V jednom momentě v kombinaci se silným větrem se mi chtělo i trošku brečet, jaká mi byla zima. Ty inteligentnější šli v šusťákách s šátkem na puse – tak příště už budu vědět. Nakonec jsem to prežila jen s lehce omrzlým a nateklým obličejem.

Tempo opět vražedné – první kilometr se prostě běžel, než se sjezdovka začala strmě zvedat nahoru. Pak už se přešlo do mně známé chůze, alespoň tedy kolem mé pozice, zhruba v půlce startovního pole. Vepředu Palzer a ostatní beželi snad až nahoru dle výsledných časů. Můj cil byl neudělat ostudu a nemít double čas Palzera – nahoře pak uz jen přežít tu šílenou zimu. Každý závod je takové malé dobrodrůžo – čas, kdy vypnete hlavu a myslíte jen na to, jak se dostat, co nejrychleji do cíle. Zapomete na starosti všedního dne. A to je na tom fajn.

Dneska jdu jak vítr. Sjezdovka je mírná oproti minulému závodnímu zážitku z černé sjezdovky na Planai – nikdo nesjíždí po zadku dolů. Dneska jdu s holkami, které jsem před měsícem na Kitzsteinhornu od startu ani neviděla. Jsme sice 4, 5, 6 – o medajle se nebojuje, ale to je mi fuk. Ja jsem spokojená – tělo funguje, takže má příprava funguje. Někdo by mohl namítnout, že jen podium se počítá. Možná má pravdu a možná je to spíš otázka motivace a počátečního cíle, a to se u každého liší. Buď si nastavím v hlavě, že jdu vyhrát a dám do toho vše a riskuji. Ale tady mi o nic nejde – sbírám zkušenosti a trénuju tělo. Nahoře v cíli mám o deset minut lepší čas než na Planai a na Johannu něco kolem 4 minut, minule to bylo přes deset. Paráda!

Mezi chlapy se žádné překvápko nekoná – Palzer vítězí s 4 minutovým náskokem před Salcherem a třetí s 30 vteřinovým odstupem protne cílovou pásku Paulmichl. Za ženy první Erhart, druhá Hauser a třetí Exenberger. Individuál pak ovládli mlaďáci Fuchs se Steinerem.

Asitz Skitour Race bych určitě doporučila. Startovné 20 EUR patří rozhodně k těm levnějším a v rámci toho si parádně zazávodíte v nadupané konkurenci. Dostanete nějakou drobnost od sponzora a v cíli na Vás pak čekají výborné těstoviny.

Premiéra na prvním závodě série Vertical-up

No ale tím moje příprava nekončila. Druhý den jsem si střihla svoji premiéru na prvním závodě série Vertical-up. Jedná se o „běh“ nahoru po vyhlášených závodních černých sjezdovkách v Rakousku, Itálii a Švýcarsku jako třeba Streif v Kitzbuhelu.

První závod se konal na Hannes-Trinkl World cup trati v Hinterstoder. Trať měřila 2800 metrů a měla 750 metrů převýšení místy s 60 stupňovým sklonem. To vskutku zaručovalo intenzivní zážitek a pořádný trénink, pro který jsem si přijela. Trať můzete zdolat jakkoliv bez použití cizí síly – v keckách, na skialpech, sněznicích, v mačkách, po čtyřech – je to opravdu jen na Vás. Kategorie zde jsou taky pro všechny – Speed Klasse pro chrty, Rucksack Klasse pro normální smrtelníky a další kategorie jako třeba nejlepší vohoz a podobně.

Já šla za chrty a kamarád mi půjčil tretry s hřeby na dráhu, což se ten večer jevilo jako vcelku dobrá volba, jelikoz sjezdovka byla jeden led. Celkem se odvažilo tuhle prudkou trať zdolat 250 lidí. A opět SpeedKlasse byla nabitá hvědnými jmény – Christian Hoffmann olympijský vítěz, Salcher vítěz loňské série, Wibmer super dobrý bězec a další a další stačí se podívat do výsledků. Za ženy ještě silnější pole snad – všech 18 ve Speed kategorii top ženy z různých sportů – Mayr Andrea nejlepší rakouská běžkyne, držitelka mnoha rekordů a také vítězka mistrovství světa v horské běhu v roce 2010, Mair Susanne vítězka série Vertical up a sponzorovaná atletka, Penker Marlies nejlepší rakouská triatlonistka vítězka světové série zimního tritlonu, spousta špičkovým cyklistech a tak by se dalo pokračovat dále.

Černou sjezdovkou nahoru v lycrovém oblečku

Tenhle závod je fakt nadupaný a je opravdu, o co bojovat – vyhlášených je prvních šest mžů i žen a ti obdrží docela slušné prize money. Já si od tohohle absolutně nic neslibovala než jen pořádný zážitek. A ten se dostavil hned v prvním hanku černé sjezdovky, kde se mi půlky strachy pěkně stáhly. Jezdit tohle dolů na lzžích je jedna věc. I na skialpech nahoru má člověk aspoň hrany na brždění, ale tady jsem se cítila poněkud hole v lycrovém oblečku, který by můj pád jen urychlil. Fyzicky jsem se cítila silně, ale podělaná jsem byla až za ušima s každým krokem nahoru.

Moje důvěra v těch pár hřebíků na botě a dvou na hůlkách byla na bodě mrazu. A tak jsem hledala aspoň centimetrové díry, co zůstaly v ledu po těch rychlejšich. Tajemství úspěchu je být rychlý a přesný – chyba znamená skluz o několik set metrů po ledu a sněhu dolů. A taky, že jich pár s jekotem jelo. Ja dokázala běžet jen po „rovnějších“ úsecích, kde jsem se tolik nebála. Tak jsem se dostávala postupně dopředu z mojí zadní startovní pozice. Nakonec jsem skončila na krásném sedmém místě ve Speed Klasse hned pod podiem a prize money – no docela dobrý na moji premiéru.

Opět mohu doporučit všem nadšencům zimy a běhů do kopce nebo těm, kteří se chtějí poměřit s nejlepšími – ideální zábavička přes zimu. Mrkněte na jejich web či facebook, ještě se letos jdou čtyři závody. Opět se jedná o skvěle zorganizované závody, kde Vám nic nebude nic chybět. Pro mě osobně se tohle dá brát jako dobrý trénink, ale nějak závodně bych se v tomhle realizovat nechtěla, jelikož těch výhledů na hory moc po cestě nepotkáte.

Výsledky:

• 3. Salewa Asitz Ski Tour Race 6. 1. 2017
• Hintersotder Speed