HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

One World Two Skis – s lyžemi na vulkánech Candir Dag a Süphan Dağı u jezera Van

One World Two Skis – s lyžemi na vulkánech Candir Dag a Süphan Dağı u jezera Van

Jarní kemping na pláži u jezera, v horách ani živáčka a při troše stěští i sjezd parádním prašanem. Okolí jezera Van ve východním Turecku stojí za návštěvu a dá se využít i třeba jako aklimatizace na nedaleký Ararat.

Vanské jezero leželo kdysi v jádru arménské říše a najdete v něm i jednu z nejzachovalejších arménských památek v Turecku – kostel na ostrově Akdamar. Z ostrova je pak přes kostel krásný výhled na Candir Dag (3532 m), jeden ze dvou na jaře lyžovatelných vulkánů u jezera. Do východního Turecka za námi v březnu 2015 přijela skialpinisticko-splitboardová dvojice Adam Svider a Tomáš Lipka z Horolezeckého oddílu Třinec.

Candir Dag (3532 m)

Když je dobrá zima, hnojem za posledními staveními městečka Gevas (ca 1900 m) Vás čeká jen pár kroků. Pak už pěkně na pásech stoupáte k výstupovému žlabu. My jsme si pro výstup vybrali ten západnější, ze kterého se pak pokračuje podél hřebene. Jít se dá i několika dalšími severními žlaby nebo ze západu po táhlém hřebeni.

Přešli jsme velké laviniště a s mírným znepokojením poslouchali, že svah si na některých místech trochu sedá. Raději rychle nahoru a po hřebeni pak na hranici sněhu dál k vrcholu. Je to podívaná. Přeci jenom výhled na vodní plochu až k horizont nemá člověk na skialpech tak často. Abychom to stihli ještě plně za slunce, hlavní vrchol (3600 m), který leží kousek dál po hřebeni, si necháváme ujít a pouštíme se rovnou dolů centrálním žlabem. Parádní freeride v prašanu si Tom zpestřuje saltem přes skalku. Jeho lyži lovíme až hluboko dole.

Zatímco traverzujeme zpátky k autu, hlas muezzina z mešity v Gevasu svolává k odpolední modlitbě. Z mraků nad jezerem na obzoru vykukuje Suphan Dag (4060 m) – náš další cíl.

Süphan Dağı (4060 m)

Výstupový žlab na Suphan může svou zdlouhavostí směle konkurovat leckterému ledovcovému údolí v západních Alpách. Hledání nejvyššího bodu na rozložitém vrcholu nám zpestřuje mlha a vítr, které naplno rozjely svoje představení. Raději vyrážíme dolů k krátkých rozestupech, dokud jsou výstupové stopy aspoň trochu vidět.

O kousek níž se v rámci tréninku akrobatických technik pokouším při sjezdu o efektní vrtulku – s jednou lyží zaříznutou pod nepříjemnou krustu. Při pádu pak s pohledem upřeným na krouticí se koleno přemlouvám vázaní, aby vypnulo… marně. Naštěstí to byl jen natažený sval. S nohou nahoře u jezera Van se tak po pár dnech odpočinku už těším na další pokračování naší cesty – divoké hory Cilo Dag v nejzapadlejším cípu východního Turecka.

Praktické informace

Při naší druhé návštěvě Candir Dag o par dní později jsme zkusili i východní svahy. Na ty ale svítí od rána téměř kolmo slunce a můžou byt dost lavinézní. Aspoň v našem případě byly, tak jsme výstup z téhle strany raději předčasně ukončili.

Výstup na Suphan dag můžete začít přímo z vesničky Yildizköy (2200 m). Až k jezeru Aygir Gölu vede asfaltka, poslední dva-tři kilometry do vesnice potom polní cesta, kterou v zimě odklízejí. Z vesnice se jde po poli vlevo (na západ) pod kopec a pak táhlým jižním žlabem na hřeben. Po něm pak nahoru na kráter. Podle průvodce (Mountains of Turkey, Karl Smith) vede letní cesta přímo od jezera.

Při dostatku sněhu by to šlo i v zimě, ale člověk by si túru prodloužil o pěkný kus pochodu po mírném svahu. Na obou kopcích je při dobré viditelnosti orientaci snadná. Obzvlášť, pokud máte možnost si kopec zezdola prohlédnout. Mapy jsme k dispozici neměli. Pro přesun mezi kopci autem počítejte kolem 3,5 hodin.

Oblast je velmi dobře dostupná i na kratší výlety z Evropy. Na letiště ve městě Van, které leží přímo u Vanského jezera, létají i turecké nízkonákladové aerolinky. Alternativně je možné letět i do vzdálenějšího Karsu. Skialpinistické radovánky na sopkách v oblasti Vanského jezera se dají dobře spojit se zajímavými památkami – např. ostrov Akdamar nebo palác Isak Pasa u města Dogubayazit, které je i výchozím bodem pro Ararat – s 5147 metry nejvyšší horu Turecka.

Průběh naší cesty můžete sledovat na blogu Beton Ski Teama na sociálních sítích Facebook a Instragram pod #SkiToCloud. A také na webech hedvabnastezka.cz, tulenipasy.cz, v České televizi, na Rádiu Beat a v časopise Snow. One World, Two Skis se mohlo uskutečnit díky sponzorům: Hanibal, Boatpark, GoalZero, Microsoft, Panasonic, Direct Alpine, Singing Rock, Pieps a dalších.

Zkušenosti čtenářů

Tadeáš Gregor

ad Candir: v topografických mapách jandarmy (viděných v její centrále nad Gevašem) a v řeči místních je masiv/vrchol nazýván jako Arnos Daği, v openstreetmapách (a tedy i na mapách.cz) jako Hasanbeşir, na geologických mapách Turecka je masiv nazýván jako Çadir Daği. Odkud jste vzali ten Candir je mi trochu záhadou. A rozhodně to není sopka! Hora je tvořena zvrásněnými vápenci, dolomity, mramory. Koukám podle fotky, že jsme sjížděli stejný kuloár jako vy. Hned navrchu jsem tam odřízl malou desku, ze které jsem naštěstí hned vyjel, ta nám celý kuloár krásně vymetla. Na Suphan nás nepustila Jandarma, tvrdili, že po úrazu českého turisty v roce 2015 tam guvernér provincie Bitlis zavedl povinný permit a povinného guida s sebou.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: