HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Radost z volné jízdy aneb freeride krok za krokem

Radost z volné jízdy aneb freeride krok za krokem

Základní myšlenkou freeridu je jízda z kopce dolů bez vymezení tratě brankami. Cílem jezdce je projet svahem s ohledem na rozložení terénu a najít co nejhezčí linii sjezdu, ale hlavně si jízdu co nejvíc užít. Je vlastně jedno, jestli jedete na lyžích, snowboardu nebo na kole. Žádné branky a stopky, jen vy a terén.

Fotogalerie Freeride >>

Tak asi může vypadat definice, která sedí reklamnímu duchu dnešní doby. O freeridu můžeme také staromilecky říct, že to není nic nového a je tu stejně dlouho jako lyžování samo. Jízda volným terénem, kde nás k zatáčení nutily pouze přirozené překážky v terénu nebo potřeba korigovat rychlost, tu byla dřív než vypreparované pisty a trať s brankami. Ve volném terénu se vždycky pohybovali na lyžích skialpinisté nebo tzv. extrémní lyžaři, kteří se snažili zdolat na lyžích a později na snowboardu ty nejprudší svahy, žlaby a stěny v Alpách. Také tzv. variantenfahren neboli jízda mimo sjezdovky má už víc než stoletou tradici.

Vlastní stopa svahem

Za podobou freeridu, jak ho vnímáme dnes, stojí v první řadě vznik a rozvoj snowboardingu. Na rozdíl od lyžařů, kteří vždycky hodně dbali na provádění správné dobové techniky, borďáci chtěli prostě jen jet svahem jako na vlně a užívat si prašanu a skoků přes přirozené překážky. Lyžování naštěstí tenhle trend brzo zachytilo a tím, jak nám lyže postupně ztloustly, se rychlá jízda dlouhými oblouky stala jednodušší a stejným požitkem jako jízda na prkně.

  • Lyže – delší, a zejména širší. Nebojte se tloušťky 90 a víc mm pod botou, Rocker je už samozřejmostí.
  • Prkno – delší, širší, měkčí s rockerem.
  • Svatá trojice – vyhledávač, sonda, lopata.
  • Přilba, kvalitní lyžařské brýle.
  • Hůlky s většími sněhovými kotoučky, jezdí se bez poutek.
  • Freeridový batoh 15 – 30 l, do kterého se kromě sondy a lopaty vejde i lékárna, ždárák, jedna vrstva oblečení, nářadí, brýle, pití, energetická tyčinka, ale hlavně má poutka na přidělání lyží nebo prkna.
  • Ideálně batoh s airbag systémem.
  • Vrstvené funkční oblečení – spíš několik tenčích vrstev, kombinéza nebo gatě s laclem, aby vám nelezl sníh na záda.

Vybavení na freeride

  • Lyže – delší, a zejména širší. Nebojte se tloušťky 90 a víc mm pod botou, Rocker je už samozřejmostí.
  • Prkno – delší, širší, měkčí s rockerem.
  • Svatá trojice – vyhledávač, sonda, lopata.
  • Přilba, kvalitní lyžařské brýle.
  • Hůlky s většími sněhovými kotoučky, jezdí se bez poutek.
  • Freeridový batoh 15 – 30 l, do kterého se kromě sondy a lopaty vejde i lékárna, ždárák, jedna vrstva oblečení, nářadí, brýle, pití, energetická tyčinka, ale hlavně má poutka na přidělání lyží nebo prkna.
  • Ideálně batoh s airbag systémem.
  • Vrstvené funkční oblečení – spíš několik tenčích vrstev, kombinéza nebo gatě s laclem, aby vám nelezl sníh na záda.

A co vy, už jste jezdili freeride? Já myslím, že určitě. Jestli vás to jako naprostou většinu lyžařů při napadnutí čerstvé sněhové nadílky táhne mimo sjezdovku a toužíte po popsání čistého sněhu vaší linkou, jste freerajďáci.

Je freeride nebezpečný?

Odpověď není černobílá. Na jedné straně se propírá každá tragická lavinová nehoda v obecném éteru a jezdci jsou označováni za hazardéry, na druhé se setkáme se snahou některých odborných kruhů o zakrývání, banalizaci a porovnávání s ostatními „disciplínami“ běžného života, jako je třeba řízení auta. Nerad bych použil klišé, že při dodržování pravidel je freeride bezpečný sport, ale zároveň bych nechtěl od freeridu někoho odrazovat. Vždyť je to taková krása!

Lyžování obecně je riziková činnost a někdy dochází ke smrtelným nehodám i na sjezdovce. Příčinou bývá srážka ve velké rychlosti. U freeridu hrozí dvě hlavní nebezpečí, a to je pád v prudkém terénu, případně náraz na skálu či strom, a pak samozřejmě laviny. Naprostá většina obětí freeridu jde na vrub právě lavinám.  Většinou se přitom nejedná o spontánní laviny, ale v 90 % si lavinu uvolní sami jezdci. S tím je nutné počítat, opustit myšlenku absolutní bezpečnosti a pracovat v intencích „rizikomanagementu“.

  • Absolvuj alespoň základní lavinový kurz.
  • Nikdy nejezdi sám – z laviny ti včas pomůže jedině kamarád.
  • Vždycky měj kompletní lavinové vybavení – vyhledávač, sondu a lopatu.
  • Vždycky se řiď lavinovou předpovědí a svoje ježdění plánuj s ohledem na lavinové nebezpečí.
  • Nauč se a dodržuj v terénu správné postupy, plánování, ovládej záchranu při lavinové nehodě.
  • Pokud si nejsi jistý nebo si chceš užít freeride bez stresu a hledání dobrých sjezdů, najmi si profesionála.
  • Lavinový airbag je super, ale nesmí vést k větší ochotě riskovat.
  • Jezdi s přilbou.
  • Nebuď ovce a nedělej to, co ostatní – přemýšlej sám.

Základní principy bezpečného freeridu

  • Absolvuj alespoň základní lavinový kurz.
  • Nikdy nejezdi sám – z laviny ti včas pomůže jedině kamarád.
  • Vždycky měj kompletní lavinové vybavení – vyhledávač, sondu a lopatu.
  • Vždycky se řiď lavinovou předpovědí a svoje ježdění plánuj s ohledem na lavinové nebezpečí.
  • Nauč se a dodržuj v terénu správné postupy, plánování, ovládej záchranu při lavinové nehodě.
  • Pokud si nejsi jistý nebo si chceš užít freeride bez stresu a hledání dobrých sjezdů, najmi si profesionála.
  • Lavinový airbag je super, ale nesmí vést k větší ochotě riskovat.
  • Jezdi s přilbou.
  • Nebuď ovce a nedělej to, co ostatní – přemýšlej sám.

Líbí se mi jedno přirovnání, které používají lektoři rizikových sportů jako je horolezectví, parašutismus, potápění apod.: Když se rozhodnete dělat nějaký rizikový sport, máte na začátku dva měšce. V jednom, který je nejdřív plný, je štěstí a v druhém, na začátku prázdném, jsou zkušenosti. Čím déle aktivitu provozujete, tím víc byste měli aktivně plnit měšec zkušeností, protože z toho šťastného vám časem ubývá.

Jak a kde s freeridem začít

Pokud se chcete věnovat freeridu vážně i nevážně a nechcete, aby vaše výlety místo prašanové euforie skončily lavinovou tragédií, je třeba přijmout rizika, a hlavně připravovat se a učit.   Nejjednodušší cesta, jak začít s freeridem, je přihlásit na freeridový kurz. Jejich bohatou nabídku najdete jak v ČR, tak v zahraničí.

Proč kurz?

Můžeme to porovnat například s přístrojovým potápěním. Přestože bych rizika obou disciplín považoval za podobná, jen pár šílenců napadne pořídit si potápěčskou výbavu a bez kurzu se spustit do hlubiny. U freeridu to bohužel neplatí. Spousta lidí vjíždí do potenciálně nebezpečného terénu bez jakékoliv přípravy, často bez vybavení a bez představy, kam jedou a co budou dělat v případě nehody. Zvlášť je třeba dávat si pozor na nebezpečný mýtus, že pokud se budete držet v blízkosti střediska, nemůže se vám nic stát. Je to jeden z nejhorších omylů. V současné době se většina sjezdů ve volném terénu odehrává v blízkosti sjezdovek nebo v prostoru lyžařských areálů, a také proto se tam odehraje většina lavinových nehod. Freeriděři, kteří se vypraví šlapat na vlastní lajny v horách a daleko od středisek, už patří mezi ty zkušené, jsou vybavení a své výpravy plánují s ohledem na lavinovou předpověď.

Freeride v Česku

V naší republice jsou bohužel možnosti freeridování velmi omezené, protože skoro všechny české lyžařské rezorty se vyskytují v oblastech, které podléhají většímu či menšímu stupni ochrany přírody. Freeride je v naprosté většině českých hor ilegální, přesto je například v Krkonoších možné na vymezených trasách nabídnout dobrý lavinový kurz pro začátečníky.

Alpské terény

Jinak je tomu naštěstí v Alpách, kde díky zvyšující se popularitě freeridu mnoho středisek dokonce možnosti volného ježdění propaguje. Na druhé straně platí v Alpách přísná pravidla v tom, kdo smí s lidmi ve volném terénu jezdit nebo může poskytovat lavinové či freeridové kurzy. Oprávnění k tomu mají mezinárodně certifikovaní horští vůdci UIAGM a mezi lyžařskými instruktory držitelé licence Eurosecurité nebo tzv. lyžařští vůdci (Skiführer v Rakousku).

Po absolvování kurzu se můžete vydat na samostatnou cestu. Další možností je využívat služby lyžařských nebo horských vůdců a užívat si jen jízdu, bez nutnosti plánování. Samozřejmě to není levné a pro mladé a začínající jezdce nabízejí některé firmy, vyrábějící lavinové vybavení nebo lyže, v rámci reklamy a osvěty vzdělávací kurzy zadarmo nebo za velmi symbolickou cenu.

Karel Kříž je horský vůdce UIAGM, člen lektorského sboru ČHS a lektorského sboru APUL. Vodí po horách a učí lyžování už od roku 1997. V zimě ho potkáte v rakouském Söldenu na sjezdovce, ale hlavně mimo ni.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: