ROZHOVOR: Jakub Fabián: kladu si vysoké cíle

Máš na kontě dvojnásobný titul mistra ČR ve skialpinismu, v roce 2022 jsi obsadil 3. příčku v prestižním slovenském závodě Bokami Západných Tatier. Jaké závodní cíle si kladeš v nadcházející sezoně?

Po zkušenosti z minulé sezóny, kterou jsem si předčasně ukončil zlomeninou kotníku, bych chtěl hlavně vše absolvovat ve zdraví. Cíle si kladu vysoké, protože vysoké cíle mě pak motivují dát do tréninku maximum.

Vrcholem sezóny by letos měla být Pierra Menta, to je v mých očích taková skialpinistická Tour de France. Chtěl bych se letos vrátit na Sellaronda Skimarathon a rád bych se podíval i na nějaký závod Alpen cupu. Do toho samozřejmě závody u nás, určitě se potkáme na Noci tuleních pásů a na závodech Českého poháru. Na Slovensko se rozhodně plánuji vypravit na Hore dole Derešom.

No a na závěr sezóny nás, doufám, čeká legendární Patrouille des Glaciers (PDG), pokud to tedy bude v našich finančních možnostech a dáme s klukama dohromady tým. PDG se jde v letošní sezoně také jako mistrovství světa v týmovém závodě.

Baví tě atmosféra závodů, nebo si od ní naopak rád odpočineš?

Mám rád celkovou atmosféru, ale hlavně komunitu lidí, která se kolem skialpových závodů pohybuje. Je ovšem pravda, že naopak přes letní sezónu si rád od maximálního závodního nasazení odpočinu.

Nově ses stal ambasadorem značky Dynafit. Co ti tahle spolupráce přinesla? 

Za tuto spolupráci jsem strašně rád. Moc mi pomohla a zároveň mě i dost posunula. Závodím díky tomu na špičkovém vybavení, nemusím řešit materiál a můžu se na 100 % soustředit na trénink. Mám vše, co potřebuji, a obrovskou výhodou je, že věci od Dynafitu mohu využívat i v létě. Běžecká a nově i cyklistická kolekce je pecka. Navíc jsem díky naší spolupráci poznal v „rodině Dynafit“ spoustu super lidí a kamarádů.

Jaké vybavení se ti osvědčilo? 

Na trénink používám lyže Mezzalama s botami Dynafit DNA a většinou mě potkáte s batohem Radical 23l. Na závody potom používám kompletní vybavení DNA s karbonovými botami DNA by Pierre Gignoux.

Sportuješ od dětství. Jak velký vliv na tvůj vztah ke sportu měla rodina?

Určitě veliký. Naši nás s bráchou od mala ke sportu vedli, tam asi byly položené základy našich sportovních úspěchů. Od rodiny jsem vždy měl a stále mám velkou podporu.

Jsi poměrně všestranný sportovec, čím si tě nad ostatními sporty získaly právě skialpy?

Původně jsem jako cyklista jsem hledal nějakou zábavu v zimě :).  Když jsem pak vyrazil na první skialpové závody, hodně mě to chytlo. Byl to pro mě takový nový impuls, jak se v něčem posouvat, zlepšovat a jak vyladit různé věci. Díky tréninku na kole jsem pro to měl nějaké fyzické předpoklady, ale hlavně mě bavila komunita lidí kolem závodů. Účastní se jich spousta kluků z horské služby…

Tvůj koníček – hory – se spojil i s tvou profesí. Byla práce záchranáře u horské služby tvůj sen?

Lhal bych, kdybych řekl, že to byl můj sen od mala, o tom jsem zase až tak ponětí neměl. Když jsem si ale na vysoké škole přivydělával jako instruktor lyžování, poznal jsem pár kluků z horské a od té doby jsem o tom začal snít. Teď zpětně už můžu říct, že tahle práce je pro mě opravdu splněný sen. Mám velké štěstí, že moje práce je zároveň mým koníčkem.

Působíš u horské služby v Dolní Moravě na úpatí Králického Sněžníku. Tato oblast zažila v posledních letech velký turistický rozmach. Jak vnímáš atrakce typu nová rozhledna nebo lanový most? Nedělá to z hor Disneyland?

Asi je důležité se na obrovský rozmach Dolní Moravy dívat z více úhlů. V první řadě to do našeho regionu přivedlo spoustu turistů a nového kapitálu. Budování různých atrakcí je prostě celosvětovým trendem v takových areálech a je pro ně nezbytný. V době obrovských nákladů v zimě už to bez letního provozu prostě nejde. Areály, které se tou cestou dřív nechtěly vydávat, už taky budují všechno možné i nemožné.

Samozřejmě trpí příroda, v současné době je Dolní Morava jedno velké staveniště a někdy je to docela smutný pohled. Já ale věřím, že až se postaví základní infrastruktura a lidem se opravdu nabídne celoroční vyžití i s dostatečnými kapacitami ubytování, až se ta staveniště zazelenají a vyrostou ty nově vysázené stromy, jizvy v krajině se přeci jen zacelí. Bude to ale chtít nějaký čas.

Ta výstavba a obrovský rozvoj probíhá na poměrně malém prostoru, jakmile se vzdálíte 100 metrů od areálu, nepotkáte při 15km běhu jediného člověka. To ale lidi nevidí. Neujdou těch 300 metrů od Slaměnky na vyhlídku, kde nikdo není a kde se můžou kochat krásnou a nedotčenou krajinou směrem do údolí Králického Sněžníku. Řeknou něco ve stylu „na Dolní Moravu a na Králický Sněžník nikdy“. Přitom tam třeba v životě nebyli a mají informace jen z médií.

Dolní Morava patří k českým skiareálům poměrně vstřícným ke skialpinistům. Můžou vedle sebe lyžaři i skialpinisté fungovat bez problémů, ačkoli české hory nemají tolik prostoru, jako třeba Alpy?

Musí! Jsem rád, že toto zrovna u nás v Dolní Moravě funguje dobře. Zabránit tomu, aby se skialpinisté pohybovali v areálech, je těžké, ten prostor nejde nijak oplotit. Myslím, že pokud se nastaví pravidla pohybu v daném areálu, vyznačí se třeba skitouringová trasa (jako je tomu v mnoha alpských areálech), dá se pohyb skialpinistů dobře usměrnit.

Je důležité dbát taky na bezpečnost. Pokud jsou zrovna v provozu rolby na lanech nebo zasněžovací systémy, lidé na sjezdovkách nemají co dělat. Smutné je, že někteří lidé nemají ani základ slušnosti a chuť nějaká pravidla dodržovat. Jsou naprosto bezohlední vůči práci jiných, vyšlápnou si večer nahoru, sjedou sjezdovku po urolbované části, a ještě sprostě vynadají rolbařovi, když je na to upozorní. Pokud se takoví lidé budou v areálech pohybovat, o rozumném soužití nemůže být do budoucna řeč.

Jakých nejčastějších chyb se z tvé zkušenosti lidé na horách dopouštějí?

Ve stručnosti: Špatné naplánování túry, podcenění povětrnostních podmínek na horách a špatné vybavení.

Doporučil bys čtenářům nějakou pěknou skialpovou túru z Dolní Moravy?

Moc rád! V areálu je několik dobře značených skialpinistických tras, které vedou na vrchol Slamníku. Pokud budete chtít vyrazit dále, určitě doporučuji jít přes vrcholy Podbělka a Sušina po modré turistické značce takovým houpavým hřebenem až na Králický Sněžník, ze kterého se potom můžete spustit do údolí kolem loveckých chat Franciska a Sněžná. Dá se to jít i obráceně a dolů se pak vrátit po sjezdovkách v areálu. Kdo by chtěl, může přespat kousek za hranicí pod vrcholem na chatě Schronisko pod Snieznikem, kde na vás dýchne horská atmosféra. Kdo by si nevěděl rady, může mne kontaktovat na mých sociálních sítích, rád vám s naplánováním a s nějakým tipem pomůžu!

Jakuba Fabiána můžeš sledovat na webu www.mountainbrands.cz nebo Instagramu