Bylo nebylo, KRNAP opět předvádí to, jak se dělá ochrana přírody v praxi. Nastal podzimní čas nečas s mrholením, deštěm a podmáčenou půdou. Nezbývá než vyrazit na hřebeny s motorovými pilami, těžkými náklaďáky a vrtulníkem. Proč? Dycky kleč!
Na hřebenech s „unikátní“ přírodou tak jezdí o sto šest třínápravová tatrovka, která vesele rozjíždí vše, co se jí namane. Toto je ovšem v rámci ochrany přírody, takže tatrovka může, ale pokud by se na silnici u tohoto tyčového značení objevil cyklista, to by byl největší veřejný nepřítel a ničitel nejúžasnějšího národního parku v České republice. Není tam jenom náklaďák, ale i další stoprocentně „ekologicky šetrné“ zařízení. Má tato tatrovka alespoň elektropohon? Je fotografie fotomontáž, kdy hřeben rozjezdili cyklisti a teď se snaží dehonestovat ekology z KRNAP? A co na to Jan Tleskač?
Aby toho nebylo málo, na některých místech takto „řádí“ náklaďák, zatímco jinde létá vrtulník. Ten pěkně létá i u Luční boudy, kde je normální silnice, po níž jezdí taxíky z Pece pod Sněžkou. Otázkou za několik bludišťáků je to, proč u Luční, kde je asfaltová a šotolinová silnice létá vrtulník, zatímco hřeben rozjíždí třínápravová tatrovka?
Neznalé návštěvníky jdoucí po úplně rozježděném hřebenu nebo zakrývající si uši před hlukem vrtulníku dozajista pobaví informační cedule podepsaná Správou KRNAP: „Na některých místech však byla (kleč) sázena příliš hustě a postupným rozrůstáním stále více omezuje vzácné druhy rostlin, např….“ Evidentně si na Správě KRNAP myslí, že za rozšíření extrémně invazivní a agresivní kleče může pouze místně příliš husté sázení? U kleče, která nemá přirozeného nepřítele a na mnoha místech má ideální podmínky k růstu?
Vrtulník létající několilk dnů v KRNAPu od palic na Vimeo.
Co bylo k likvidaci kleče na hřebenech Krkonoš důkladně popsáno v roce 2011? (Lesnická práce: časopis vydávaný Čs.maticí lesnickou a věnovaný lesnické vědě a praxi. Písek: Čs. matice lesnická, 02.2011, 90(2), s. [1a]. ISSN 0322-9254.
„Za kuriózního spoluviníka nezdaru byl dokonce označen i tetřev hlušec, s jehož odlovem měl lesní personál „pomoci“. Přes sníženou vitalitu a časté napadání škůdci a chorobami se s některými, mnohdy již více než stoletými keři, můžeme setkat i dnes.
Návrh managementu počítá se zásahy na území o rozloze cca 180 ha. Neznamená to však, že celá plocha 180 ha bude zcela vyklučena. V rámci tohoto území byly provedeny důkladné terénní i GIS analýzy jednotlivých porostů, jimž byl na základě dále uvedených kritérií přidělen rozsah redukce kosodřeviny v rozsahu 10–30 %, 30–50 %, 50–70 % nebo 70–90 % plochy.”
Dycky kleč!
Redukce kleče je popsána v článku Management klečových porostů v Krkonošském národním parku (Ochrana přírody 2/2013).
