Trocha té lavinové teorie…

Trocha té lavinové teorie…

No lavinové teorie… Právě že ani tak moc lavinové ne. Narazil jsem na zajímavé články, které srovnávají dvě různé laviny, ale dívají se na ně z trochu jiné strany…

Články nejsou o sněhu, sněhovém profilu nebo Stop or Go, či jiných metodách risk managementu. Jsou o událostech, které se staly dávno před lavinou a které vedly o mnoho hodin později k rozhodnutí GO, přestože objektivní fakta mluvila pro STOP. A to přesto, že zkušená skupina musela tyto okolnosti rozeznat. Musela? Tak proč se tak nestalo?

V rámci lavinové prevence se podle mě dost málo mluví o věcech jako je dynamika chování skupiny a jejího rozhodování, která je jiná než u jednotlivce. Tahle oblast má blíž k psychologii, než k milovaným sněhovým vločkám a možná proto bývá opomíjena.

Články se zabývají právě zpětným pohledem na chvíle daleko před lavinou, kdy se možná už ale rozhodovalo o životech účastníků. Jedna lavina dopadla dobře (žádný zasažený), druhá nikoliv (tři mrtví).

Napřed tedy doporučené čtení, bohužel v angličtině:

  • Finger of God – naštěstí bez ztrát na životech, doporučuji závěrečné rady v článku, které jsem shrnul níže
  • Tunnel Creek (NY Times) – podrobně a emotivně zpracovaná celá lavinová nehoda, tomu říkám kvalitní novinářská práce…
  • Tunnel Creek – s pěkným podtitulem „tunnel vision“

Společné jmenovatele obou lavin

Co tedy obě nehody spojuje?

  • zkušená skupina lyžařů
  • znaky nebezpečí, které obě skupiny ignorovaly
  • zpětně se jedná o zřejmé pochybení

Jak se taková věc může stát i velmi zkušeným lidem???

Důvod fatálních chyb

Příčina leží v dynamice a psychologii chování skupiny. Člověk je tvor, který rád žije ve stádu, je rád částí skupiny. Proto se ve větší skupině cítí podvědomě bezpečněji, což je v případě lavinového nebezpečí doslova smrtelná kombinace. Současně chce být respektovanou součástí této skupiny, chce do ní patřit a je ochoten pro to leccos obětovat. Každý jedinec chce mít svůj díl uznání v rámci skupiny, nechce z ní být vyčleněn, chce být platným členem. Proto se například dospívající děti stávají součástí gangu, pokud nezafunguje rodina či jiná adekvátní skupina.

Dopad do lavinové prevence

Ve větší skupině dochází k rozmělnění zodpovědnosti, pocitu, že chování většiny je to správné a k falešnému pocitu bezpečí. Důležitá je také motivace a cíl jednotlivých členů. Jdeme si zalyžovat, chceme být venku nebo je cílem vrchol, bez jehož dosažení se jedná o neúspěch? Mám jedinou příležitost vyrazit ven a učiním tak stůj co stůj? Roli hrají i osobní vzpomínky, minulost, vztahy mezi členy. Snaha být za frajera a ne za sraba, protože už loni jsem vyměkl? Strach rozporovat názor někoho přece o tolik zkušenějšího, abych se nezesměšnil? Obavy, že zklamu očekávání, která vůči mě skupina má? A opravdu má? Spousta věcí se odehrává jen v naší hlavě, možná i v podvědomí. To vše vede k velkému zlu, kterým jsou NEVYSLOVENÉ OBAVY, které dokáží i velmi profesionální skupinu dovést za hranu toho, co je bezpečné.

Jak z toho ven? Jezděte do hor ve skupině přátel, kde se dobře znáte, nemáte potřebu si mezi sebou hrát na hrdiny. Těch jsou plné hřbitovy. Základem je otevřená komunikace v rámci skupiny. Vzájemná důvěra vám umožní kdykoliv vyjádřit svůj názor a otevřít diskuzi, která povede ke správnému rozhodnutí. Možná i někdo další sdílí vaše obavy, ale mlčí. Tak promluvte jako první právě vy!

Nesklánějte se automaticky před zkušenostmi ostatních nebo jejich dobrou znalostí lokálních podmínek. Ptejte se, mluvte. I tím se učíte a máte šanci získat hodně praktických informací. Braňte se případům, kdy jste okolím vmanipulováni do situace, která je pro vás mentálně nepohodlná. I jen prostá otevřená komunikace vás může dostat zpět do komfortní zóny. I váš názor má svou cenu a i experti dělají chyby („Odborníci pozor! Lavina neví, že jste odborníci!“ – André Roch). Poslouchejte svou intuici a zároveň mluvte nahlas.

Statistiky hovoří jasně – 90% lavin uvolnili sami zasažení nebo někdo ze skupiny. A to je dobrá zpráva. Znamená, že laviny jsou ve většině případů výsledkem našich špatných rozhodnutí, ne matky přírody. A vlastní rozhodování máme, měli bychom mít, pod kontrolou. Pokud se pohybujete ve skupině, neznamená to automaticky, že rozhodnutí skupiny budou lepší.

Pozor na laviny a sněhu zdar!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: