HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Úvahy o skialpinismu a ochraně přírody – druhá část

Úvahy o skialpinismu a ochraně přírody – druhá část

V rámci přednášky „Provozování skialpinismu v České republice – pohled z hlediska aktuální legislativy v NP, CHKO“, která se konala na Skialpinistickém setkání v Beskydech, jsem provedl malý kvalitativní průzkum. Cílem bylo zjistit, jak je to s názorem na skialpinismus na správách národních parků a chráněných krajinných oblastí.

Obeslal jsem sedm správ – Krkonoše, Šumava, Beskydy, Jizerské a Orlické hory, Jeseníky, Bílé Karpaty (do přednášky odpovědělo pět správ, po přednášce odpověděly Jizerské hory, Bílé Karpaty neodpověděly). Zvolil jsem právě tyto orgány ochran přírody, protože spravují velkoplošná zvláště chráněná území a jedná se o hory, kde se lyžaři pohybují. Průzkum byl založený na následujících otázkách:

  • Jsou na území Vašeho CHKO/NP evidovány oficiální skialpinistické trasy pro sjezdové lyžování?
  • Jak řešíte nepovolený pohyb lyžařů v místech se zákazem vstupu mimo vyznačené trasy?
  • Spatřujete riziko v lyžování mimo sjezdovky při dostatečné výšce sněhu?
  • Může být skialpové lyžování pro ochranu přírody dokonce prospěšné?

V případě první otázky se většina dotazovaných odpověděla, že na jejich spravovaném území nejsou žádné povolené skialpové trasy. V Krkonoších vytvořili pouze doporučené skialpové trasy.

Jízda mimo vyznačené terény je řešena jak domluvami, tak blokovými pokutami do 1 000 Kč. Proti „nezvaným“ hostům se provádí občasně zátahy. Problematika zakázaného pohybu je otázkou již zmíněného pohybu na lesních pozemcích, které mají na starost orgány státní správy lesů a vlastníci; dozor provádí lesní stráž. Důležitým nástrojem je osvěta. Bohužel je mířena spíše na cedulky varující před zákazem.

Výška sněhové pokrývky nehraje tak zásadní roli, jak samotná přítomnost lyžařů ve volných terénech. Důležitým faktorem se stala v mnoha odpovědích tzv. zachování klidové oblasti pro živočichy.

Ke čtvrté otázce se dotazovaní vyjádřili spíše skepticky a bez názoru na pozitivní, nebo smysluplný efekt. Proto nebyla otázka ani vyhodnocována a prezentována na přednášce. Do budoucna bych tento výzkum chtěl rozšířit a zpracovat ho v samostatný článek.

Jak nejlépe dál prozradí čas a lyžaři samotní

V mnoha odpovědích zaznělo přiklonění se k vážnější diskusi ochránců přírody se skialpinisty. Z mého pohledu je tento směr daleko vstřícnější než nevyhlášená válka, kdy lyžaři jezdí, kde se jim zamane, a ochránci přírody nechápou „neškodnou“ zálibu. Totéž se týká názoru lesníků. Pohyb mimo vyznačené trasy je možné uskutečnit jak na základě výjimek, tak i na vstřícnosti lyžařů samotných. Nebojím se říct, že lyžaři by měli mít v případě svých zálib mít i jakousi morální zodpovědnost.

Jestliže se dnes razí myšlenka co největší transparentnosti, je důležité ji uplatnit i v podmínkách skialpinismu. Pokud budou sjezdy v chráněných zónách regulovány pomocí výjimek, nebudou nastávat problémy mezi ochranáři a lyžaři. Naopak si myslím, že vyvstanou problémy mezi lyžaři samotnými, protože proti sobě budou stát neukáznění a právě ti morálně zodpovědní.

Domnívám se, že budoucnost patří v tomto směru úzké komunikaci a jasné komunikaci. Jezdit se může bez problému v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací. Ovšem za zachování několika podmínek:

  • organizované sjezdy organizované zkušenými průvodci – je to podobné jako v případě jeskyní, kam nemůže kdokoliv bez doprovodu, navíc se může předcházet nezodpovědnému chování v místech, kde hrozí laviny;
  • pohyb pouze v místech, kde to ničemu neuškodí – to se týká možnosti poškození mladých stromků a semenáčků, které mohou být zničeny;
  • respektování sněhové pokrývky;
  • dodržování klidové doby, kdy by se mohli vyrušit vzácní živočichové.

Pokud se pravidla nebudou dodržovat, nenastane nic než chaos a anarchie. Doby, kdy by se skialpinisti dali spočítat na prstech rukou, jsou ty tam. Dnes je komunita vyznavačů skialpového lyžování početnější a je nutné si pro budoucnost vymezit alespoň základní pravidla. Chápu, že je to složité, ale v jiném případě se ze skialpinismu stane nadobro zakázané ovoce, které nejlépe chutná, ale má i pro přírodu nedozírná rizika.

První díl: Úvahy o skialpinismu a ochraně přírody – první část

Zkušenosti čtenářů

Luboš

Přátelé lyžníci a ochranáři
myslím že se jedná o zdravý selský rozum. Léta patřím do skupiny vyznavačů skialpinismu v Beskydech a slovenských horách. možná že mám špatný pozorovací smysl ale při procházení pro skialpinismus vhodných terénů v zimě jsem nikdy nenarazil na stopy jakékoliv zvěře a jejich predátorů.Jediné co jsem viděl byly stopy drobných hlodavců a drobné ptactvo. Mám sice socialistické školy ale učili mě že v zimě se zvěř z hor stahuje do nížin kde snadněji přežije. Byl bych tedy rád poučen které konkrétní druhy živočichů ohrožuji když v LEDNU, ÚNORU a počátkem BŘEZNA projíždím strmé svahy Lysé hory, Kněhyně či Smrku. Které konkrétní druhy se tam zdržují v daném období.
Takzvaní ochránci přírody zcela selhali při povolování jakýchkoliv staveb na vrcholcích hor. Pokud by nebyla vybudována tato zázemí pro turisty a takzvané skialpinisty nemuseli dnes řešit nadměrný počet těchto aktivit.Také se nevyznám moc v rostlinkách ale beskydskou orchidej Stavač mužský poznám. Konkrétně rozšíření sjezdovky v Malenovicích a terénní úpravy zničili kolonii stovek těchto chráněných rostlin.
Také by mě zajímalo jak konkrétně přispívá pokus o zalesnění severní sjezdovky na Lysé Hoře k populaci Tetřevů kteří se tam běžně vyskytovali v době provozu sjezdovky a kteří tuto volnou plochu využívali k sexuálním radovánkám.
Takže v mých očích problém pohybu skialpinistů v zimním období kdekoliv na strmých svazích je spíše přínosný protože přispívá pozitivnímu vztahu nejen mladých lidí k přírodě po pobytu v ní a povede ke společenskému tlaku proti zkutečným problémům ničení naší přírody což jsou především emise, myslivost a nešetrné používání těžké mechanizace při těžbě dřeva.

S pozdravem skialpinismu zdar Lubomír Ott

joska
Luboš:

Pravda, pravduci 🙂 jen bych jeste dodal, ze uz v knizkach psanych v roce cca 1970 byl za nejvetsi ekologickou hrozbu pokladan volny cas lidske populace, proste vseho moc skodi…. no je to tema k „vinnemu“ tlachani na nejake utulne chate po poradne ture 🙂 a myslim, ze s tim nikdo nic nesvede, lavinu nezastavis….

Michal Skalka
Luboš:

Dobry den, k problematice Beskyd se vyjadrit nemohu, ale ke Krkonosim ano. Pohyb lidi (jedno na cem) v Klidovych uzemich (cca drive I. Zony) je zakazany hlavne kvuli tetrivkovi, ktery tam zimuje. Je zahrabany ve snehu vetsinou pod vetvema na kraji pasek a na hranici lesa. Rano vyleze ze zahrabu a neco najde k jidlu – nejake pupeny a jehlici, vic toho nenajde, a to same udela za soumraku vecer. Kdyz ho nekdo probudi tim, ze se pohybuje blizko zahrabu, tak ten “studenej start” stoji tetrivka energie tolik, ze potrebuje hledat jidlo o 23 % delsi dobu + stres. Je to jako by vam kazdou noc prosla 3x tchyne pres loznici. ….. Pak jsou mista, kde sice tetrivek nezimuje, ale aby se na to misto clovek dostal nebo se z nej dostal pryc, tak pres to zimoviste jit musi. Treba Kotel nad Miseckama. Kdyz pak lyzar utrhne lavinu nebo si neco udela, tak tam najede Horska sluzba ve velkem stylu a zachrani ho.

Casto celime poznamkam, ze nikdo tetrivka v Krkonosich nevidel. Jasne, skialpinisti ho mozna nevideli, ale to neznamena, ze tetrivek tam neni. Ostatne vzpomente si na kouzelnou scenku s Bolkem Polivkou a Ivanku Chylkovou ve filmu Kurvahosigutntag, ve ktere Polivka vyjadril presvedceni o existenci vaginy Chylkove, i kdyz ji nevidel 🤗

A posledni poznamka – asi se vsichni shodneme na tom, ze zakony by se mely tak nejak asi dodrzovat. Premier by nemel krast, policajti brat uplatky a tak. Lidi strilet kulovnici…..Ale na druhou stranu nekteri z nas nemaji problem porusovat jine zakony. Treba v narodnim parku chodit mimo cesty v Klidovkach.

Michal Skalka, Sprava KRNAP

Rasto

Ochrana prirody je nikdy nekonciaca tema a kompromis zo strany ochranarov moc neexistuje. Aspon tak je to na Slovensku, vsetko zakazat a zavriet, nic sa nesmie atd. To ze polovnici poluju kde chcu a buldozery ryju aj v NP nikomu nevadi. Im radsej vadia nejaky skialpinista co podpise svah… co k tomu dodat

Thomas T.

Konkrétně BESKYDSKÝ VYSOKOHORSKÝ LES, vždy staletí dříve formovala dnes chybějící!! stáda ovcí a člověk pastevec, která vytvářela volné prostory právě pro ty námluvy teřívků . V srsti ovcí sezoně migrujících se roznášela semena rostlin z nižích poloh do vyšších a opačně, čímž se vytvářela divezita bohaté flory až k orchidejím a navazující fauny zasahující do vysokohorské pastvy jelenů a srnců..Dnes tam nemají, co žrát- všude jsou smrčky,zakyselující půdu a ve stínu nic neroste. Ochranáři se hluboce !!! mýlí, že do vyšších poloh patří vysazovat NATĚSNO smrčky- viz zalesnění bývalé sjezdovky na Lysé a podobné zelené zvěrstva lesního hospodářství. .To je špatně. Ty se tam nikdy neudržely, byly tam buky.Ty ovce a pastevec právě dělal ten volný prostor kolem sebe a diverzitu rostlin. Neúspěchy lesního mono-hospodářství a stamiliónové zisky z nadměrné těžby je potřeba za domluveného tichého souhlasu ochranářů (jinak nebudou příspěvky) zamlžit a svést na tu trochu skialpinistů, lyžujících zpravidla jen na sněhu a nešetříce hran svých drahých lyží. Nechápu, jak to může fungovat v sousedním Rakousku, kde při lyžování kamzíci jsou jako domácí kozy, jen poodběhnou o 30m dál a v klidu se pasou a neruší je ani desítky vídeňských skialpinistů chodících kolem. Ale mají hlavně co žřát !!, poněvadž lidé jim kravami vypásli ty volné plochy plné trávy a volného dovádění. Monokultury a lesy ČR koupené ochr.-eko teroristy a zaslepené vlastní blbostí a vlastními chybami už fakt nemusím. Je to marné, je to marné a je to marné…..

Kde a jak začít na skialpech - Česká republika | Tulení pásy

[…] Úvahy o skialpinismu a ochraně přírody – druhá část […]

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: