HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Bosenská Bjelašnica – freeridové pláně a lesy

Bosenská Bjelašnica – freeridové pláně a lesy

Na konci února 2015 jsme byli pár dnů v lyžařském středisku Bjelašnica, kde se před 31 lety uskutečnily sjezdové disciplíny mužů na Zimních olympijských hrách v Sarajevu. Bjelašnica nabjímavé možnosti na freeride, případně i skialp, se snadnou dostupností od lanovek a vleků. Vše potom jen závisí na aktuálním počasí.

My jsme si vyzkoušeli vše od silného větru za krátkého slunečného počasí, přes husté sněžení až po déšť. Doprovázela nás přitom i hustá mlha, která znemožnila puštění vleků v horní části střediska.

Do Babin Do alias oblasti, kde začínají vleky, je možné dojet ze Sarajeva dvěma cestami. Obě cesty jsou přes zimu udržované, ale určitě se vyplatí si s sebou vzít sněhově řetězy. V Babin Do je poměrně velká ubytovací kapacita, ale po skončení lyžování se toho nedá moc dělat. Často se proto dává přednost přesunu do nedalekého Sarajeva, kde to večer a v noci tepe o sto šest. Hlavní hřeben Bjelašnici má od svého nejvyššího bodu s meteostanicí malé výškové rozdíly, takže se po něm dá na tvrdém sněhu bruslit, případně kus k začátkům freeridových sjezdů odšlapat i bez nasazení stoupacích pásů.

Za dobrých sněhových a povětrnostních podmínek nabízí lyžařské středisko Bjelašnica vynikající lyžařské terény na rozlyžování se ve volném terénu. V horní části se jedná o rozsáhlé volné pláně, zatímco pod hranicí lesa jde o klasické lesní lyžování vylepšené o krátké strmé kotle. Za zhoršených povětrnostních podmínek a špatné viditelnosti se ovšem stává, že nejvyšší vleky, ať už poma na samotný hřeben nebo níže situovaná kotva, nejsou puštěny. Bohužel se to stalo i nám, když jsme lyžovali jeden den ve viditelnosti ke slopu vleku, který jsme právě míjeli cestou nahoru, aby velk v ještě horší viditelnosti zastavili úplně.

Na Bjelašnici se dá nalyžovat velké množství výškových metrů v odletujícím prašanu jak v blízkém dosahu lanovek, tak v místech, kde je potřeba kousek přejít nebo přejet. Blízké okolí meteostanice na vrcholu nabízí takových sjezdů hodně. Výběr svahu závisí jen a pouze na aktuálních sněhových podmínkách a počasí. Pokud jsou dobré, tak je možné jezdit vše napravo od sjezdovky až s přesahem přes sedlo na stranu směrem na Visočicu a Treskavicu. Pozor, pokud předtím hodně foukalo, je možné, že některé úseky mohou být vyfoukané na tvrdý podklad nebo až led. Při sjezdech směrem k pohoří Treskavica je možné zahlédnout výstražné tabule PAZI MINE ohraničující možné pozůstatky minových polí z občanské války v letech 1992 až 1995. Ze sedla sjezd pokračuje „úvozem“ až ke sjezdovkám, jimiž dojíždíme do Babin Do k hlavní sedačkové lanovce. Nezbývá než nasednout, vyjet nahoru, přesednout na kotvu a pokud funguje i poma až na samotný hřeben, tak se nechat vyvézt pomou až úplně nahoru.

Skialpová nebo šlapací freeridová výstroj dovoluje podstatně větší akční rádius na lyžování, když je možné sjíždět cokoliv ve směru od Bjelašnici na Vlahinju a dále na obě strany hřebene. Nejjednodušší návrat je samozřejmě zpátky na hřeben, protože při dojezdu pod sněhovou čáru je potřeba se dostat buď na silnici a stopovat, nebo se nějak dostat po vlastní ose zpět.

Další čtení:

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: