Ve východní části Podkarpatské Rusi, která v letech první republiky byla součástí Československa, jsou nejvyšší vrcholy celé Ukrajiny. Nejvyšší hory jsou v Černohorském hřebeni s Hoverlou (2061 m) v čele. Zatímco na nejvyšším hřebeni je možné provozovat skialpinistické aktivity, hlavním centrem freeridu je protilehlá polonina Svidovec, kde se v dohledu nejvyššího vrcholu Bliznica (1880 m) v půlkruhovém údolí nachází lyžařské středisko Dragobrat.
Do bývalého nejvýchodnějšího cípu předválečného Československa je možné se dostat po vlastní ose, kombinací vlalů a autobusů, kombinací autobusů, a nebo přímo s lyžařským zájezdem cestovní kanceláře. Nejlepší je dojet do města Jasiňa, které je ideálním východiskem do nejvyšších ukrajinských hor. Z údolí řeky Tisy nevede na Dragobrat standardní asfaltová silnice, jakých jsou plné například Krkonoše, ale poněkud krkolomná kamenitá (pokud není sníh) cesta. K výjezdu do lyžařského střediska je tak nejlepší použít náklaďák upravený na přepravu osob, tedy „vachtovku“ či „gruzovik“. V případě malé skupiny může stačit i klasický gazik (UAZ připomínající džíp).
Lyžařské středisko Dragobrat se v posledních letech významně moderznizovalo, takže přibily dvousedačkové lanovky. Celkem je v současné době na Dragobratu šest vleků – dvě dvousedačky a čtyři kotvy. Ubytovací kapacity jsou rozsáhlé od klasických ukrajinských dřevěnic až po šílené novostavby (architektonická podobnost s takovým Špindlerovým Mlýnem je čistě náhodná…). Kromě několika upravovaných sjezdovek jsou všechny terény mezi nimi ponechány bez úpravy. Stejně tak cokoli dále od vleků.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Možností na freeride jsou nepřeberné jak s přímou dostupností z vleků, tak v případě krátkého přechodu po hřebenu ať už pěšky nebo na stoupacích pásech. Jelikož samotná hrana hřebene bývá často vyfoukána na tvrdý podklad, je možné k nástupům sjezdů dojít ve skeletech. Terény mají různý sklon, který může být na mnoha místech krásně proměnlivý.
Kdy vyrazit: Leden – březen, podle aktuálních sněhových podmínek i dříve nebo naopak později na jaře. |
Pokud je nad hranicí lesa nepřízniví počasí (hustá mlha doprovázená silným větrem), nabízí se sjezdy v poměrně řídkém lesním porostu. Dojezd v takovém případě závisí pouze na sněhových podmínkách, jak hluboko do potočního koryta se může sjet. V takovém případě je ovšem pro návret nahoru do civilizace mít s sebou stoupací pásy. Dalšími variantami výletů mimo lyžařské středisko je výstup na nejvyšší vrchol Bliznica (1880 m) nebo sjezdy a výstupy z nížších okolních zaoblených vrcholů do táhlých údolí.
Sedačkové lanovky vedou na vrchol Stoh (1200 m) a do sedla Peremyčka (1400 m) s možností celodenní permanentky (300 hřiven) nebo placení jednotlivých jízd. Kromě vleků je k objednání rolba pro catski, kdy je možné se nechat vyvézt do některé z oblastí dále od Dragobratu. Pozor na lavinové nebezpečí, neboť většina svahů poloniny Svidovec je travnatých. Jejich sklon sice nedosahuje sklonů svahů a terénních zářezů v Západních Tatrách, ale laviny se tady každoročně vyskytují. Další pozor je nutné dát na špatné počasí v hřebenové oblasti, neboť za husté mlhy je zabloudění velmi snadné.
Freeridový výlet na Ukrajinu je vhodný pro každého, kdo chce zažít východní kultursu se vším, co k ní patří od dopravy, fungování lyžařského střediska, sauny až po jídlo a večerní aprés ski.
Dobrý den, můžete doporučit nějaké ubytování? Děkuji