V nejvyšším norském pohoří Jotunheimen je nepřeberné množství vrcholů vhodných k různě obtížným skialpinistickým výletům. Jedním z nich je Fanaråki přesahující o necelých 70 výškových metrů hranici 2000 metrů.
Jotunheimen – Norsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Základní trasa
Podrobný popis
V západní části Jotunheimu je řada dvoutisícovek, z nichž jsou některé poměrně snadno dostupné od hlavní silnice E55. Popsaná skialpinistická túra zahrnuje výstupy na dva vrcholy následované dvěma sjezdy. Výhodou tohoto výletu je, že pokud se někomu během výstupu na první vrchol Steindalsnosi nezdá, že by chtěl stoupat i na vyšší Fanaråki, tak může podél výstupové stopy sjet zpátky do údolí.
Od silnice na vrchol Steindalsnosi
Okružní skialpinistický výlet přes dva vrcholy začíná u hlavní silnice. V pozdním jaru se k základní skialpinistické nebo splitboardové výbavě hodí přibalit i cepín a stoupací železa, protože některé strmější úseky už nejdou vystoupat na tuleních pásech. Od aut rovnou začínáme na tuleních pásech. Stoupáme na východ „širokým“ údolím a v dopoledních hodinách může být podklad dost zmrzlý. Ve strmějších úsecích se tak hodí stoupací železa na skialpinistické vázání. Případně bývá bezpečnější dát lyže na batoh a jít ve spádnici svahu pěšky.
Výše volíme výstupovou trasu podle stavu sněhu přímo na východ k vrcholu Steindalsnosi. Z vrcholu je parádní kruhový výhled jako ostatně ze všech dalších dvoutisícovek v Jotunheimenu. Po vynadívání se na okolí a dostatečném občerstvení je na programu sjezd přibližně 500 výškových metrů směrem do údolí řeky Skauta. Horší sněhové podmínky na jižních svazích způsobují, že sjezd končíme těsně pod hranicí 1550 metrů.
Na vrchol Fanaråki
V údolí nasazujeme opět tulení pásy a stoupáme na jih k západnímu hřebenu spadajícímu z Fanaråki. Ve výšce přibližně 1850 metrů se napojujeme na letní turistickou značku stoupající na Fanaråki ze západu. Ve vrcholové části se od ní odchylujeme na lepší sníh a docházíme na vrcholové plato s chatou. Zatímco na sever jsou strmé skalní stěny, na jih vedou z vrcholu mírnější svahy. Na vrcholu je nás víc, kvůli tomu, že je krásný slunečný den a vyrazili ve větším i místní Noři.
Sjezd z Fanaråki přes ledovec Fanaråkbreen
Sjezd začínáme mírnou úvodní částí vedoucí z vrcholu po hřebenu na menší Fanaråknosi. Poté se sklon svahu láme přes čtyřicet stupňů. Sjíždíme na JV do výšky přibližně 1800 metrů, odkud začínáme ve sjezdu traverzovat na ledovec Fanaråkbreen. Pokračujeme přímo na sever mírnými i strmějšími úseky k zamrznutému jezeru Prestesteinsvatnet. Po jeho levém okraji dojíždíme k přehradní hrázi. Od ní pokračujeme až k silnici E55.
Přístup na začátek
Rozpis po dnech
Silnice E55 – zářezem přímo na východ na vrchol Steindalsnosi (2025 m) – sjezd na JZ a J do 1550 m – výstup na J a JV na hřeben – po hřebenu na vrchol Fanaråki (2068 m) – mírný sjezd na východ na Fanaråknosi (1990 m) – sjezd na východ do 1750 m – pokračování ve sjezdu na sever po ledovci Fanaråkbreen– u jezera Silja (1373 m) napojení na silnici E55
Ubytování a jídlo
jídlo z vlastních zásob a spaní ve stanu nebo v autě
