Korjakskij (3456 m) – 2700 výškových metrů na kamčatský vulkán

Na Kamčatku se za skialpovým i výstupy na aktivní a vyhaslé sopky létá většinou v jarních měsící od konce března do konce května. Pro výlety na většinu z kamčatských sopek je potřeba počítat nejenom s letenkou a vízy, ale také přihlášením na OVIR a případně propustkou do pohraniční zóny. Ať už se na Kamčatku letí z Moskvy (či odjinud) přímo nebo s mezipřistáními, při příletu do Elizova je vhodné doufat v krásné počasí. A proč? Při přistání je možné obdivovat nejenom skalní útvar Tři bratři v Tichém oceánu, ale hlavně pásmo pěti sopek na sever od Petropavlovska-Kamčatského. Oblast na jih od Avačinské zátoky se ovšem nenechá výhledy zahanbit, když jsou vidět vulkány Viljučinskij, Mutnovskij, Gorelij a Opala.

Pokračování po sněhu k podvrcholovému platu

Do oblasti Korjakského autobusem nebo maršrutkou

Z letiště v Elizovu se můžeme nechat autobusem 106 zavézt k odbočce na Suchoj rečku po severní cestě Elizovo-Petropavlovsk. Pohodlnější možností je využití služeb mikriku, jež nás doveze ještě o několik kilometrů dál, což ušetří část pochodu rovinou po břehu v těchto místech vodnaté řeky. Klikatícím se korytem řeky jdeme po rovině směrem k sedlu mezi sopkami Korjakskaja (3456 m) a Avačinskaja. Březovými lesy minimálně nabíráme výšku a při jejich konci sledujeme sloupy bývalého elektrického vedení, jež vedou k bývalé chatové základně. V současné době je v údolí mezi Avačinskou a Korjakskim několik samostatných chat či základen, které je možné objednat na přespání. Za špatného počasí je vhodnější si k přesunu pod vulkán Avačinskaja objednat rolbu a zbytečně se nevyčerpávat přesunem.

Od chatové základny na vrchol Korjakského

Ať už výstup začíná u kterékoliv z chatek v dolině mezi vulkány Avačinskaja a Korjakskij, začátek je kus po rovině s minimálním převýšením. Přesuneme se do širokého výrazného žlabu, kterým vede klasická skialpinistická výstupová trasa na vrchol. Pěší klasická výstupová trasa vede po pravém hřebínku.

Na podvrcholovém platu, v pozadí vulkán Avačinskaja a Tichý oceán

Pohled od vrcholu na Avačinskuju a začátek sjezdu

Lyžařský plot na vrcholu Korjakského

Podle aktuálního stavu sněhu se ve spodní části přechází několik vysokých nafoukaných sněhových bloků, o něž je možné při sjezdu skákat. Pokud je sněhu méně, mijíme během výstupu i miniaturní “cintorín” se jmény těch, kteří na Kamčatce zahynuli na horách. Podle sněhových podmínek (a možného létajícího kamení) volíme výstupovou stopu středem nebo po jednom z okrajů žlabu.

Vrcholové foto z Korjakského do rodinného alba

Výše se musíme držet vpravo, abychom omylem nenastoupili do levého žlabu, který končí kus pod vrcholem skalní stěnou (prvosjezd levého žlabu Jan Pala a Natalia Zhukavets, květen 2002). Nad hranicí 2000 výškových metrů pokračujeme podle sněhových podmínek buď na lyžích nebo na mačkách. Často se s lyžařským výstupem končí v cca 2800 metrech.

Dále stoupáme pěšky na stoupacích železech a výše traverzujeme žlabem doprava, kde podle aktuálních sněhových podmínek vybereme vhodnou trasu k průstupu mezi skalami ke svahu natočenému do doliny Nalyčevo. Jeho levým okrajem pokračujeme přímo vzhůru na podvrcholové plato. Odtud už je to na vrchol jen “kousek”.

Autor na vrcholu Korjakského, v pozadí vulkán Županovskij (2923 m)

Korjaksij je dávno vyhaslý vulkán, ale od listopadu 2008 do konce roku 2009 se v jeho vrcholové části objevily velmi silné fumaroly, které způsobily roztátí ledovce a zmizení veškerého sněhu nad hranicí 2500 metrů. Od té doby se chová jako každý slušný vyhaslý vulkán a vrchol je opět plně pokryt ledem a sněhem.

Pole přemrzlých květáků těsně pod vrcholem Korjakského

Traverzový úsek k přejezdu hřebínku

Část sjezdovky z Korjakského

Sjezd z vulkánu Korjakskij

Po relaxaci na vrcholu Korjakského čeká sjezd s převýšením přes 2700 výskových metrů. Toto převýšení v rámci jednoho sjezdu má za následek velmi různorodé sněhové podmínky. V oblasti vrcholu je možné očekávat přemrzlé “květáky” (viz foto), o něco níže zmrzlý až ledovatý podklad. Po průjezdu mezi skalami to může být 1000 výškových metrů po dokonalém firnu, který se kousek nad údolím změní v rozměklou sněhovou kaši. V horní části sjezd obvykle vede kousek vice směrem nad dolinu Nalyčevo, než byla výstupová trasa.

1000+ výškových metrů na dokonalém firnu

Sjezd s výhledem na vulkán Avačinskaja

Výstupová a sjezdová trasa z Korjakského

Pozor – je potřeba zavčasu odtraverzovat doprava, protože směr na Nalyčevo vede za menšího množství sněhu do nesjízdných skalnatých pasaží. Po traverzu se napojujeme na výstupovou trasu jejím kopírováním projíždíme mezi skalami do výstupového žlabu. Následně si každý volí stopu, rychlost a délku oblouků dle vlastního uvážení. Je potřeba věnovat zvýšenou opatrnost malým kamenům povalujícím se různorodě po sněhu v důsledku nekompaktnosti skal lemujících vysněžené žlaby.

Nákres výstupu a sjezdu z Korjakského – 2700 výškových metrů

Za ideálních povětrnostních podmínek a silné skupiny je možné výstup zvládnout za 7,5 hodiny. Časově sjezd trvá v závislosti na focení a natáčení videa do 1,5 hodiny.

den 1 – busem zastávka 25 km – po ulici Na 25 km do prudké levotočivé zatáčky (5 km) – odbočit doprava 250 m do údolí Suchoj rečky – údolím Suchoj rečky k chatám (16-17 km, 850 m)

den 2 – popsanou trasou na vrchol Korjakskij (8 km, 3456 m), celkem od chatek 16 km

chatky v dolině mezi Avačinskou a Korjaksim, jídlo vlastní

Avačinskaja (2741 m)