Ve dnech 7. až 11. května proběhl v norských oblastech Trollstigen a Geiranger další ročník tradičního skialpinistického setkání. Letos došlo v týdnu od 12. května ještě k jeho prodloužení do Jotunheimenu. V roce 2025 se opět zúčastnilo několik dětí, přičemž nejmladší účastnici bylo pouhých deset týdnů.
Z České republiky letos dorazila opět řada účastníků, z nichž většina dojela obytnými auty. Mezi nimi bylo i několik malých dětí do věku 8 let. Letošní norská zima nebyla úplně standardní a sněhu bylo méně než obvykle. Právě proto jsme vybrali dosud skialpinisticky nenavštívené lokality, do nichž je jinak v této části roku obtížné se dostat. Cesty byly odklizené, sníh začínal hned u auta (až na některé delší túry z nižších poloh). Pouze jeden den slibovala předpověď počasí déšť, případně sněžení.
Místní Češi a Slováci svůj příjezd na memoriál kvůli předpovědi počasí posunuli, ostatní, co jsme už byli na místě, jsme museli program přizpůsobit. Většina tak jela na pěší túry v okolí Alesundu, zatímco zbytek zájemců o sníh jel zkontrolovat situaci nad Geirangerfjordem. Mlha na chvíli ustoupila, a tak jsme vyrazili na nejbližší kopec. Počasí se sněhem poněkud zamíchalo, což se projevilo v několika úsecích se sklonem přes 40 stupňů, kde bylo nutné provést pro bezpečný sjezd čtyřikrát skicut.
Ředitel memoriálu Rosťa Haruda zhodnotil jedenáctý ročník takto:
Když jsme se v květnu v roce 2014 sešli s Kuldou a Tiborem na prodloužený skialpový víkend v Jotunheimen, nikoho z nás nenapadlo, že se z toho stane tradice a že další ročníky se budou konat s mnohem větší účastí. Není se čemu divit. Květnové slunečné skialpování v kraťasech – pozor ale na odřená kolena, k tomu koupání v ledových jezerech, řekách a fjordech, spaní ve stanech a večerní sezení u ohně má prostě své kouzlo. O to lepší pak je, když zážitky jsou sdíleny se stejně naladěnými lidmi.
Letošní ročník se konal na Trollstigen, na vrcholech okolo Geirangerfjordu, což byla pro většinu účastníků nová lokalita. Díky relativně teplému počasí se horská silnice na Trollstigen a nad Geirangerfjord otevřela dříve než obvykle a bylo třeba tuto šanci využít. Počasí nakonec vyšlo na výbornou, a s výjimkou jednoho dne panovalo parádní jarní slunečné počasí. Memoriál byl tedy opravdu firnový.
Chtěl bych tímto poděkovat všem účastníkům za skvělou atmosféru – to je přesně ta motivace, proč tuto akci organizujeme. Naším cílem je vybírat túry, u kterých víme, že se pro většinu účastníků budou zážitkem, a hlavně, že se bezpečně vrátí domů. Velký dík patří Paličovi, který memoriál zaštiťuje a každý rok organizuje poměrně početnou skupinu skialpinistů z ČR (a občas sem tam také nějakého splitboardistu – raději ale nebudu dál rozvádět komentáře o slepé vývojové větvi).
Byl bych velmi rád, pokud se budeme dále scházet následující roky a třeba i další generace. Mimochodem, na výchově další skialpové generace se už pracuje a je fajn, že se účastní stále více rodin s dětmi, kteří podstupují dalekou cestu z ČR autem. Té nejmladší bylo 10 týdnů, což je jednoznačně nejmladší účastník v celé historii.
Pravidelná účastnice Zuzka shrnula svou další účast:
11. ročník firnového Memoriálu v Norsku opět nezklamal. Organizátoři opět našli skvělá místa, kde jsme ještě nebyli, na parádní skialpová dobrodružství. Vyráželo se na lyžích rovnou od auta a i přesto že letošní zima v Norsku nebyla tak bohatá na sníh, jsme ho vždy měli dost. Počasí nám opět přálo a o výhledy nebyla nouze. Kdo nejel, zaváhal, protože tahle země má opravdu co nabídnout a s takovou partou, která tam jezdí se Ti nikdy nebude chtít odjet.
V roce 2026 vychází na delší dobu naposledy státní svátky na pracovní dny, a proto si zájemci mohou už zapsat 1. až 10. května na 12. ročník československého firnového memoriálu v Norsku.
