HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓ ↓ nejnovější diskusní příspěvky ↓ ↓

Listopadová Sibiř 2017, aneb za prašanem a zimou na východ

Listopadová Sibiř 2017, aneb za prašanem a zimou na východ

Už druhým rokem jsme měli v plánu se vyjet rozlyžovat do prašanu trochu dále na východ. Motivací k tomu byly fotky z prašanového lyžování avizující, že sněhové podmínky bývají výborné už v polovině listopadu.



Připraven k odletu na Sibiř - G3, Polarmond, Pieps a TilakPřipraven k odletu na Sibiř - G3, Polarmond, Pieps a Tilak

Výhledy na typické sibiřské menší kopceVýhledy na typické sibiřské menší kopce

Stoupání k dalším sjezdu při zapadajícím slunciStoupání k dalším sjezdu při zapadajícím slunci

 

Fotogalerie Skialp na Sibiří v listopadu 2017 >>


Z Prahy jsme odletěli v neděli 26. listopadu v osmičlenné smíšené skupině, v níž byla nemalou měrou zastoupena i splitboardová úderka Proti větru z Přerova. Přes Moskvu jsme s šestihodinovým časovým posunem oproti České republice doletěli do Novokuzněcka. Zatímco na Ruzyni i v Moskvě byly venkovní teploty celkem příjemné, Novokuzněck nás přivítal 26ti stupni pod nulou – při bezvětří.

Zbyněk valí dolů kopcemZbyněk valí dolů kopcem

Přes řeku jsme nemohli

I přes takto nízké teploty jsme nemohli hned pokračovat dál, protože se stalo to, co se na Sibiři děje jeden až dva dny v roce. Řeka Tom ještě nebyla plně zamrzlá, vzdula se, led popraskal a pod ním se objevila voda. Dostat se přes řeku tak bylo zhola nemožné. Druhý den dopoledne se to podařilo, když se zkombinoval částečně pěší přechod s přejezdem katamaránem taženým skútrem.

Po překonání řeky jsme naložili část těžké bagáže na saně za skútrem a sami jsme se na skialpech a splitboardech vydali do v zimě zcela opuštěných sibiřských dolin. Našim cílem a místem pobytu po několik následujících dnů se stala klasická sibiřská dřevěnice v sedle ve výšce 750 metrů pod kopcem s příznačným názvem Pik Durakov (1614 m), nebo-li vrchol bláznů.

Libor v plné jízděLibor v plné jízdě

Ivo ve vzduchu na svém Gara splitboarduIvo ve vzduchu na svém Gara splitboardu

Ola těsně pod hřebenem taktéž na splitboarduOla těsně pod hřebenem taktéž na splitboardu

 

Na hřebenu vyfoukáno, pod hřebenem parádní prašan

Začátek zimy 2017-2018 bylo v této části Sibiři přibližně o metr méně sněhu, než je obvyklé, tak na naše poměry v České republice bylo sněhu extrémně hodně. Stačilo vystoupit z lyží nebo splitboardu, a hned byl člověk nedobrovolně po pás ve sněhu. Tento bezedný prašan začínal kus pod hřebeny, které byly vyfoukané na betonový sníh a led díky silným západním větrům.

Chatové nabíjení s Goal ZeroChatové nabíjení s Goal Zero

Z hřebenů stačilo sjet pár desítek výškových metrů níže a už jsme si mohli lebedit v hlubokém prašanu. Za sedm dnů lyžování při jasném počasí jsme i při zkrácených listopadově-prosincových dnech našlapali necelých 9000 výškových metrů. Samozřejmě jsme mohli najezdit a našlapat výrazně více, ale pro většinu z nás to byla v této sezóně premiéra na lyžích nebo snowboardu. Bylo lepší na začátku nic nepřehánět.

Ze sněhu občas trčí nějaké kameny a skalkyZe sněhu občas trčí nějaké kameny a skalky

Jantar1 ve vzduchuJantar1 ve vzduchu

Zbyněk skáčeZbyněk skáče

 

Na rozdíl od Novokuzněcka se trochu oteplilo, takže na výlety jsme většinou vyráželi za svitu čelovek při příjemných -20 C. Za svítání jsme tak obvykle bývali v horní části prvního výstupu. Zjistili jsme, že je úplně parádní se připravovat na první sjezd těsně po východu slunce. Musíme to takto praktikovat častěji.

Do opravdu strmých terénů jsme se za Pikem Durakov moc nedostali kvůli tomu, že vše bylo vyfoukáno a zledovatělé. Ani to však nezabránilo tomu, že se nám podařilo urvat převěj o objemu několika autobusů.

Příprava k dalšímu sjezduPříprava k dalšímu sjezdu

V Luzhbě spousta Francouzů a Rusů

Po návratu z liduprosté oblasti jsme se v Luzhbě důkladně občerstvili v jediném otevřeném podniku. Rozjěžděné strmé svahy 750 m vysokého vrcholu za říčkou Amzas nás nelákaly, přeci jenom, celý týden to tady brousili Francouzi pod vedením horského vůdce. Dali jsme přednost vrcholu Kujukova  (1027 m) za řekou Tom a železnicí. Moc často se nestává, aby skialpový výlet začínal přechodem přes zamrznutou řeku a dvojkolejnou železniční trať. Parádní výstup prašanovým svahem neměl chybu a z hřebeného části směrem k vrcholu Kujukova byly směrem na sever krásně vidět vrcholy, na nichž jsme se v minulých dnech pohybovali.

Parádní kotel s potrhaným sněhem a lavinami je přímo pod námiParádní kotel s potrhaným sněhem a lavinami je přímo pod námi

Něco se tady trhá... a padáNěco se tady trhá... a padá

Pod Pikem Durakov nás vystřídali Winter CarrotsPod Pikem Durakov nás vystřídali Winter Carrots

 

Ke sjezdu jsme se vrátili kousek po hřebenu, abychom sjeli dolů krásným SV orientovaným kotlem se strmými svahy jak v lese, tak mimo něj. Jedinou malou nevýhodou byly potrhané svahy a sněhové sesuny, stejně jako několik lavin.

Přespávání v Polarmondu při -20 C, foto: Michal Kuža KuželaPřespávání v Polarmondu při -20 C, foto: Michal Kuža Kužela

Skialpování na Sibiři je možné doporučit každému, kdo má rád prašan, má aspoň týden čas před plnohodnotným zahájením lyžařské sezóny v Evropě a chce si užít pravé nefalšované Sibiře. A ano, vodky a piva se také něco málo vypilo.

Prašanový skialpový výjezd na Sibiř podpořili G3 (Boatpark), Goal Zero, Pieps a Tilak.

Pod Pikem Durakov nás vystřídali Winter CarrotsPod Pikem Durakov nás vystřídali Winter Carrots

Jan Pala se skialpinistickým aktivitám věnuje dvě desetiletí od Kanady přes Evropu, Blízký východ až po východní Asii (Japonsko, Kamčatka). Je autorem knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol., Epocha 2010) a spoluautorem knihy Horolezecká abeceda (Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kol., Epocha 2007). Skialpinismus propaguje od metodiky přes kurzy až po přednášky.


26.12.2017, Jan Pala


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů