HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Spuštění laviny za nízkého stupně lavinového nebezpečí na norském Nibbi (1741 m)

Spuštění laviny za nízkého stupně lavinového nebezpečí na norském Nibbi (1741 m)

Podle předpovědi počasí mělo být na Nibbi (1741 m) v Norsku slunečno. V sobotu 23. ledna 2016 jsem vyrazil si ověřit, zda yr.no nekecají. Nekecali opravdu bylo slunečno. K tomu základ tvořilo 30-40 cm sněhu a na něm misty i deset centimetrů prašanu.

Výšlap s dalšími norskými sněhovými natěšenci na slunce zabral z parkoviště u Hensrudstolen přibližně dvě hodiny – na pohodu – focení, svačina, maňána. Posledních sto vrcholových metrů bylo v mlze a začalo hodně foukat. Proto volím taktiku pronásledovat Nory a vyplatilo se. Norové čekají na opatrné Norky, a proto je předjíždím a dávám si první lajnu ve druhém širokém žlabu. Sjezd je misty se sklonem přes 30°, a v rámci odpočinkově pojatého výletu si dávám chvíli oddech na okraji žlabu.

V tu chvíli slyším nad sebou nějaké hlasy – Norové, které jsem předjel to nejsou, a tak pátrám, odkud ty hlasy pochází. Borci si to šlapou směrem samé skály a divím se, kudy to pak chtějí sjíždět. Nic, nechávám je jejich šlapání a pokračuju ve sjezdu. Jede to parádně a občas se i zapráší. Dojíždím k autu v euforii, nečekal jsem, že ten sjezd bude tak dobrý. Balím se, a místní horský vůdce zrovna školí vedle mne starší partičku Norů ve vyhledávání s lavinovými vyhledávači.

Laviny tam už „asi“ byly

Zapíná lavinový vyhledávač a hned našel mě, takže hrozná sranda. Zevlím kousek od nich s kafem v ruce a sleduji, kudy jsem sjížděl na splitu. A do prčic – vidím dvě laviny přesně v těch místech, kde byli ti Borci, když jsem si dával pauzu ve žlabu. Jdu za Norama, co jsou vedle a ptám se, zda neslyšeli lavinu a neviděli ty Borce. Neví, a prý tam ty laviny ASI už byly. A že je dnes lavinové nebezpečí na stupni dva, takže je jsou ty laviny ASI ze včerejšího dne. PROSTĚ NEZÁJEM!!!

Jdu hned za místním horským vůdcem a říkám mu, že jsem tam viděl před půl hodinou lidi a myslím si, že ty laviny tam ráno nebyly. Říká, že vypadají nově a hned volá na policii a ještě někde (to už řešil norsky a moc jsem nepochytil). Potom se ptá, zda mám dalekohled – samo, že ho mám, ale doma. Nic, musíme čekat.

Za patnáct minut dojedou dva Borci, jeden vypadá dost v šoku a hned někam volají. Zajímám se o co jde, a horský vůdce mi říká, že to byli ti, co tam šli. Jdu se ptát Borce, co se stalo. Vylezli na vrchol. První jel on, dal dvě zatáčky a začalo se to rvát – lavina z prava, lavina z leva. Říkal, že mu nezbylo nic jiného než jet rovně a pod kopcem nějak zabrzdit. Nechápu, kde tam zabrzdil a jak to dal.

Přežili to bez úrazu – přeju mu, ať se to neopakuje a balím auto. Horský vůdce za mnou přichází a říká “Good job” že si toho vůbec nevšimnul a že mám dobrý postřeh. Reálně, kdyby se v tom žlabu nezastavil, tak bych si ničeho nevšimnul. Dávám se s ním do řeči, říká, že je ze Sogndalu, a prý se zítra možná někde potkáme na okolních kopcích. Podal mi ruku a já mizím.

Co z toho vyplývá?

Tři dny foukalo, ze včerejšího na dnešní den změnilli lavinové nebezpečí ze stupně tři na dvojku. Základ byl přemrzlý (v okolí Hemsedalu bylo tři týdny -25°C a méně) a na tom nafoukaný sníh. Borci zvolili terén se sklonem přesahujícím 35°!

David Kewin Müller je splitboardový a freeriderový nadšenec, pocházející z moravských Jeseníků a dlouhodobě žijící v Norsku. Na splitboardu byl v roce 2015 každý měsíc a sparingpartnerem mu je skialpinista Martin Kulda Kulíšek.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: