Sunnmørsalpane patří mezi nejlepší norské skialpové s řadou vrcholů nabízejících výborné výstupy i sjezdy s vyhlídkou na fjordy. Jedním z vrcholů, který určitě stojí za to, je krásně vymodelovaný Dukhorn (1412 m) vypínající se nad závěrem fjordu Hjørunfojrden.
Sunnmørsalpane – Norsko
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Základní trasa
Podrobný popis
Fjordově vyhlídkový Dukhornet (1412 m) se přibližuje po zaplacení mýta na horskou silnici, kdy je možné se takto posunout blíže ke sněhu. V pozdním jaru to nemusí stačit, a je potřeba si s lyžemi na zádech trochu šlápnout do kopce. Během výstupu a sjezdu se jedná o klasické “fjordové” vyhlídkové aktivity. Zatímco v zimním období s kratšími dny je možné na Dukhorn stoupat téměř od úrovně vodní hladiny ve fjordu, v jarních měsících to bývá trochu jiné.
Od dubna je vhodné se připravit na teplejší počasí, takže není problém na výstup zvolit kraťasy, trenýrky nebo dámy bikiny. Za bezvětří je tento oděv doporučitelný i nad hranici tisíc metrů nad fjordem.
Od parkoviště na Dukhorn (1412 m)
Na jaře může být pohled od zaparkovaného auta trochu depresivní, když na sníh oko skialpinistovi nedohlédne. Nezbývá, než si připevnit lyže na batoh a šlapat pěkně pěšky. V dolní části vede výstup různě hustým křovím a lesem s možností občasných relaxačních zastavení na travnatějším podkladu. Vzrostlý orost končí nad hranicí 700 metrů.
Na tuleních pásech šlapeme západním směrem s postupným stáčením se k severozápadu. Od 850 metrů jdeme míříme opět západněji i přes nejstrmější pasáže posledních asi sedmdesát výškových metrů pod hřebenem. Na hřebenu se stáčíme přímo na sever a na 700 metrech nás čeká mírné převýšení 100 metrů. Vrchol Dukhornu je rozsáhlejší placka.
Sjezd z Dukhornu
Po vynadívání se z vrcholu a adekvátním občerstvení po absolvování 1100 výškových metrů sundáme tulení pásy a připravíme se ke sjezdu. Nejprve přejíždíme po mírném hřebenu k nejstrmějšímu úseku z hřebene na východ. Sjíždíme s tím, že si vybíráme neporušená místa a přibližně kopírujeme výstupovou trasu. Pod hranicí 800 metrů si vybíráme vysněžený severní svah potočního zářezu, kterým sjíždíme co nejníže k hranici sněhu. Od přibližně 580 metrů sestupujeme pěšky s lyžemi na zádech kvůli absenci sněhu.
Přístup na začátek
Rozpis po dnech
od auta řídkým lesním porostem na SZ – stočení na Z – nad hranicí lesa SZ a výše Z na hřeben – po hřebene na S směrem na hlavní vrchol
Ubytování a jídlo
přímo u kopce není
