Od přemrzlého podkladu přes jarní firn, mokrou kejdu až po prašan – Malá Fatra v lednu 2017

Fotogalerie Sněhově proměnlivá Malá Fatra >>

Co rozumíme pod souslovím „neuvěřitelná variabilita sněhu známá ze sjezdů sopek na Kamčatce“? Na Kamčatce mají sjezdy ze sopek relativní převýšení 2000 až 3000 metrů (s výjimkou některých sopek kolem Ključevskoj, kde je převýšení vyšší), a během sjezdu s převýšením 2000 a více metrů se podmínky výrazně mění. Kolem vrcholu sopky (bez ohledu na to, zda je aktivní nebo dávno vyhaslá) jsou časté přemrzlé hrbolaté plotny. Níže jsou plotny kombinovány s navátými sněhovými jazyky a polštáři. Při dalším sjezdu se často přechází na vynikající jarní firn. V dolní části sjezdu je potom na slunečných místech mokrá kejda nebo v severních svazích může být i prašan.

Vývoj počasí a sněhových podmínek v Malé Fatře

V Malé Fatře se počasí během ledna různorodě měnilo. Nejméně sněhu bylo na hřebenu, neboť byl i přes předchozí poměrně silné sněžení z velké části odvát na obě strany hřebene. Velmi často se sníh ukládal na závětrných svazích, v terénních zářezech a v lese. Místo sněhu se tak na hřebenu vyskytovaly ostrůvky přemrzlého sněhu nebo i čistý vodní led. Před víkendem tomu dalo počasí korunu, když oblíbené svahy z Chlebu a Hromového byly pokryté ledem.

Po pečlivém prostudování předchozího počasí, fotografií zobrazujících aktuální podmínky a konzultaci s členy Dynamo Višňové, jsme přeci jenom vyrazili do Malé Fatry. A neprohloupili jsme, protože celý den byla výborná inverze! Původní plán užít si malofatranských prašanových orgií v řídkém vzrostlém lese vzal rychle za své s tím, jak slunce stoupalo výš a výš po obloze, aby nasvítilo mračné moře kryjící doliny.

S inverzí v zádech k hlavnímu hřebenu

Zatímco v dolinách byly teploty výrazně pod bodem mrazu, nad hranicí mraků to bylo za bezvětří na tričko s krátkým rukávem, připadně i plavky. K lyžování jsme si vybrali jednu jižné orientovanou dolinu, kde jsme absolvovali několik sjezdů. Už jen v této dolině nám podmínky dost přípomínaly kamčatské vulkány. Hřeben a část plochy přilehlých svahů byly pokryty přemrzlými sněhovými deskami, v nichž byl místy i čistý vodní led. Ve všech místech bylo možné najít také dokonalý jarní firn. Při plynulé jízdě bez pádů byly svahy bezpečné, ale při dvou pádech se podařilo padajícím uvolnit menší splazy, které se svezly po přemrzlém podkladu.

V nižších partiích sjedů a mezi stromy byl sluncem nahřátý sníh změněn v bezednou mokrou kaši, v níž nejlépe fungovaly široké freeridové lyže. V zaříznutých údolích, kde se slunce vůbec nedostalo, na nás čekal hluboký prašan. Celkově jsme za den nastoupali přibližně dva tisíce výškových metrů. Kvůli lyžování jsme se opět nedostali na Chatu pod Chlebom.

Ti, co dnes nechali lyže doma… nebo se naopak věnovali novému malofatranskému sportu – chození po hřebenu s lyžemi připevněnými na batohu, neudělali dobře.