V posledních letech jsou aktivity související s lyžováním ve volném terénu téměř všudypřítomné od reklam lákajících na hluboký sníh v českých lyžařských střediscích fotkami z Alp až freeridové filmy z Aljašky. Samostatnou kapitolou je v této všudypřítomnosti skialpinismus a všechny jeho možné odnože. Jak je ale možné skialpinismus rozdělit do různých disciplín?
Bez zabíhání do historie se dnes skialpinistické aktivity dělí do několika samostatným odvětví, které se buď nepřekrývají nebo se překrývají jenom částečně. Italský časopis Skialper dělí skialpinismus do těchto kategorií:
Skimo race (skialpinistické závody) – kombinace běhání na tuleních pásech s pěšími výstupy strmým terénem a sjezdy různé obtížnosti. Používá se ultralehká výstroj a výzbroj.
Fitness touring – krátkodobé až jednodenní šlapání na pásech spojené se sjezdem, primárně určené pro obecné zlepšování fyzické kondice, místo běžek se používá skialpové vybavení kvůli většímu převýšení, sklonu terénu, apod.
Uphill on slopes – šlapání na tuleních pásech po sjezdovkách. V některých oblastech se tato aktivita stává natolik populární, že počet „šlapačů“ je významným procenterm návštěvníků lyžařských středisek. Problematické při provozování po skončení provozu vleků, kdy jsou svahy upravovány rolbami a „šlapači“ při sjezdu znehodnocují na ráno připraveny „manšestr“.
Ski touring – vše, co bylo původně součástí tradičně pojatého skialpinismu – skialpové výlety od jednoduchých až po náročné v délce trvání od jednoho dne po několik dnů, a v terénech od klasických hor až po ledovce. Ideální pro kohokoliv, koho už nebaví lyžovat na upravené sjezdovce nebo v přilehlých volných terénech.
Elite – technicky vybavení skialpinisti na strmější sjezdy, kombinaci neledovcových a ledovcových terénů, přerušované sjezdy v důsledku skalních prahů a ledopádů, případně vysoké nadmořské výšky a odlehlé oblasti. Tato varianta vyžaduje dobré technické a metodické znalosti a dovednosti.
Steep (strmé sjezdy, nebo také extrémní sjezdy)- strmé a velmi strmé sjezdy od evropských hor až po světové velehory. Vyhrazeno pro poměrně úzkou skupinu velmi dobrých skialpinstů, kteří jsou na velmi vysoké úrovni ve skialpinistických a horolezeckých technikách.
Freetouring – z původní skialpinistického přístupu, kdy byl přiměřeně vyvážen vyýstup a sjezd, se u free touringu klade hlavní důraz nan požitek ve sjezdu. Obecně se tak používají širší a delší lyže a tvrdší boty.
Freeride – výstup na tuleních pásech je minimalizován, hlavní důraz je kladen na sjezd. Tulení pásy se používají k přesunu od horní stanice lanovky k začátku sjezdu ze sedla či vrcholu.
Ať dnes zavítáte na Internet, do časopisů, televize (aktuálně seriál na ČT Skialpem to začalo), převážně je možné se setkat s radami, videi, skialpovými a lavinovými kurzy buď pro úplné začátečníky, nebo pro ty, kteří na skialpových lyžích pošlapali různě ukloněné terény v České republice a blízkém zahraničí a chtěli by se posunout o kousek dále. Jinak řečeno pro vše, co se ve výše uvedeném přehledu skrývá pod označením lyžařská turistika, resp. ski touring.
V rámci Českého horolezeckého svazu se skialpinismem zabývají dvě komise – Komise závodního skialpinismu a Komise tradičního skialpinismu. Z výše uvedeného přehledu patří pod Komisi tradičního skialpinismu ČHS kategorie Elite a Steep v kombinaci s pokročilými skialpinisty, jejichž činnost spadá do obecné kategorie „lyžařská turistika“.
