Skialp a freeride metodika 16 – kdy, s čím a jak začít s dětmi na skialpech

Skialp a freeride metodika 16 – kdy, s čím a jak začít s dětmi na skialpech

Skialpující rodiče mají tendence „zatáhnout“ do stejné aktivity i své děti. Je to velmi záslužná tendence, ale musí se postupovat krok za krokem. Nic nepřehánět a věnovat se hlavně zlepšování sjezdových schopností dětí než s nimi bude plnohodnotně možné vyrazit na skialp se sjezdem volným terénem. Začít se může už u malých dětí, ale přechod na tradiční skialp by měl být s ohledem na schopnosti dítěte ve věku 8-10 let.

V úvodním metodickém dílu Skialp a freeride metodika 14 – skialp s dětmi od kočárku po samostatný sjezd bylo podrobně probráno, co a jak je možné dělat s velmi malými dětmi, které se samostatně ještě moc nepohybují. Tj. k jejich přesunu je využíván kočárek na lyžíchCroozernosička nebo batoh. Skončilo se možností, kdy už se dítě samostatně udrží na nohách, takže nahoru se nese v nosičce a dolů jede na lyžích: Mama skialp na nejvyšší vrchol Beskyd – 1323 metrů vysokou Lysou horu. Při prvním sjezdu z Lysé Hory (1323 m) se ve dvou letech samozřejmě nejednalo o „tradiční skialp“, ale o rodičem korigovaný sjezd po prohrnutého zásobovací silnici Českých radiokomunikací.

Dítě poprvé stálo na lyžích – co dál?

Ve věku 2,5 až 3 roky začíná řada dětí s prvními krůčky a pohyby na lyžích. Prvotní impulz vždy vychází od rodičů a záleží pouze na tom, zda dítě jen non-dŠP (není dítětem pohybu se štítícím), zda ho pohyb na sněhu baví a je vhodně motivováno, např. dalšími dětmi. Potom je možné zkoušet chodit na běžkách, padat na nich, samostatně se zvedat, otáčet se a honit se (s padáním) s dalšími dětmi či dospělými. Děti to obvykle baví, dospělé mnohdy méně. Podobným způsobem je vhodné začít i na sjezdových lyžích ať už v lyžařské škole nebo pod dohledem rodičů.

Po prvním rozpohybování a rozlyžování se na upravených svazích je dalším krokem přejít na nerovný terén. Tím může být cokoliv, od různých muld v rámci lyžařských školiček, přes ježdění v muldách na rozježděných svazích v odpoledních hodinách nebo úmyslné vyjíždění do neupraveného okolí sjezdovek. Cílem je to, aby se dítě naučilo co nejlépe ovládat lyže v jakémkoliv bezpečném terénu.

Sjezd jarním sněhem na G3 SEEKr
Sjezd jarním sněhem na G3 SEEKr

Z upravených sjezdovek do volného terénu a lesa

Jakmile děti dobře zvládají pohyb v upraveném terénu včetně různých překážek, je nejvyšší čas vyjet do volného terénu. Pro pozdější skialpové aktivity je základní nepostradatelnou dovedností bezpečný a kontrolovaný sjezd ve volném terénu s možným výskytem hupů, skalek, stromů, atd. Nejlepším tréninkem pro tuto dovednost nejsou skialpové výlety, ale jen a pouze co nejvíce naježděných výškových metrů na lyžích dolů svahy s proměnlivou konfigurací terénu. Začít je možné u výše zmiňovaných sjezdovek a postupně se od jejich okrajů posouvat dál a dál do freeridu.

Nejlepší je začít na širších svazích bez překážek a překvapení. Jakmile dítě zvládá kontrolovanou jízdu v takto „lehkých“ podmínkách, stojí za to se přesunout do zúžených míst (nejprve cca 5 m a postupně zužovat pod 2,5 m) po úzkých cestách nebo mezi skalkami. Po zvládnutí těchto zúžených úseků by měl nastat přechod ke „slalomu“ v lese. Od postaviček v lyžařské škole se slalom v lese liší dost zásadně – zatímco postavičky po nárazu lyžaře mohou spadnout, žádný strom neuhne a lyžaře „bezpečně“ okamžitě zastaví. Samozřejmě, mladší a menší stromky jsou ohebné a pružné, ale ty dokážou náraz lyžaře jenom ztlumit před plnohodnotným zastavením.

Pěší tréninkový výstupu strmým terénem
Pěší tréninkový výstupu strmým terénem

Dítě umí lyžovat – hurá na skialp!

Kdy opravdu začít s dítětem s pohybem na tuleních pásech do kopce a následným sjezdem? Je to velmi individuální a velmi záleží na konkrétním dítěti, jeho fyzické kondici, sportovním „nadšení“, a sjezdových schopnostech v různorodém terénu. V odlehčené variantě (viz článek Skialp a freride metodika 17 – lyžařské vybavení na dětský skialp) s běžkami opatřenými tuleními pásy pro výstup s následným sjezdem na sjezdovém kompletu je to možné při vhodné motivaci dítěte od cca 6-7 let. Ve věku od osmi let je při dostatečně velké noze dítěte možné vyzkoušet i klasický skialpový komplet s pinovým vázáním. Pozor, existuje samozřejmě i „adaptér do klasického sjezdového vázání“, který je některými českými publicisty doporučován jako ideální pro první skialpové túry s dětmi – více o něm je v článku Skialp a freride metodika 17 – lyžařské vybavení na dětský skialp.

Od devíti let už šikovné děti mohou v pohodě zvládat skialpové túry s několikakilometrovým výstupem (4-5 km) s převýšením 500-600 výškových metrů. Krásným příkladem je První dětská skialpová túra na druhý nejvyšší vrchol v Beskydech – 1276 metrů vysoký Smrk (dohromady 10 km a převýšení 600 m).

Na stovkových G3 SEEKr na hřebenu
Na stovkových G3 SEEKr na hřebenu

Kde a jak skialpovat s dětmi?

Každému je jasné, že „malé“ dítě na lyžích nezvládne stejné výstupy jako dospělý, byť by byl začátečník. Děti se přirozeně rády pohybují, pokud to považují za zábavu. Není tak možné předpokládat, že děti budou s nadšením pochodovat dlouhé trasy po rovinách, kde se při sjezdu ani nesvezou, budou se muset odrážet nebo bruslit. Na „rozchození“ na začátku sezóny, když ještě není sníh ve volném terénu, jsou vhodné i okraje sjezdovek. Jakmile se naplno rozjedou lyžařská střediska, tak se bude dětem hodně těžko vysvětlovat, proč mají šlapat po sjezdovce na tuleních pásech, když jim opodál nad hlavou jezdí sedačková lanovka, nebo hned vedle nich je kotvový vlek.

Skialpové túry vhodné pro děti budou postupně zveřejňovány, případně doplněno doporučení ve stávajícím katalogu skialpových túr

Metodický seriál:

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: