HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Skialp a freeride metodika 6 – sjíždění strmých svahů

Skialp a freeride metodika 6 – sjíždění strmých svahů

Ve skialpinismu mají začátečníci a mírně pokročilí hlavní obavy ze sklonu svahu. Problém je to pouze psychický, kdy se stačí přenést přes to, že nejedeme na sjezdovce se sklonem 15 stupňů, ale na svahu se sklonem třeba přes 40 stupňů. Pokud není velká expozice svahu s možností pádu přes skály někam daleko dolů, tak se zjednodušeně jedná o něco podobného jako na strmé červené nebo černé sjezdovce v lyžařském středisku.

Velmi důležité je správné používání (a také délka) holí, kterými vždy zahajujeme oblouk a opíráme se o ně. Při sjíždění strmých stěn a kuloárů se lyžař často dostane do terénu se sklonem i 45° a více. Technika jízdy na strmém svahu je typická svým důsledným vedením oblouků přes vnější lyži nebo po obou lyžích a přesnou kontrolou rychlosti. Postavení lyží je s přibývající strmostí spíše širší a upřednostňují se krátké poloměry oblouků. Tělo je odkloněno od svahu, při příklonu dochází k „podkluzování“ lyží, záklonu a pádu.

Krátký oblouk – s přibrzděním

Pro případ velmi prudkých svahů, ale také krusty, ledu, nečekaných terénních překážek (při sjezdu v mlze nebo difúzním světle) je vhodné malé vyjetí lyžemi do vrstevnice, větší zahranění nebo krátký sesun bokem.

Krátký oblouk – s přeskokem – opora o jednu nebo obě hole

Používají se při sjíždění velmi strmých svahů a za nevhodných sněhových podmínek (hluboký těžký sníh, krusta). Pro velmi strmé svahy společně s překračovaným obloukem se jedná o jedinou možnost sjezdu. Provedení: z nájezdu následuje výrazné snížení těžiště – pokrčení kolen a beder, vytočení lyží kolmo na směr jízdy (spodní lyže je výrazně zatížená), čímž dosáhneme potřebnou minimální rychlost pro zahájení oblouku. Následuje opora o spodní hůl (případně obě hole) a po silném napnutí nohou se odrážíme z hran lyží vzhůru a dopředu s přikrčením kolen. Kolem hole otočíme jak trup, tak lyže. Lyže otáčíme ve vzduchu rychle přes spádnici, přičemž kopírují terén (sklon svahu). Po přetočení ze spádnice do nového směru dopadáme současně oběma lyžemi na podklad s větší zátěží na vnější lyži a přiměřeně ke sněhovým podmínkám zahraníme. Horní část těla neustále směřujeme dopředu a s odklonem od svahu nad vnější lyži. Pozor na polohu těžiště, kdy v horších sněhových podmínkách mají méně zkušení lyžaři problém s udržením předozadní rovnováhy, jdou do záklonu, lyže jim podjíždí a oni padají.

Krátký oblouk – překročením

Použití jen ve značně nepříznivých sněhových podmínkách nebo na velkých sklonech svahu, kdy se nedá použít krátký oblouk s přeskokem. Mezi oblouky jsou různě dlouhé traverzy. Na konci traverzu zastavíme a podle aktuálních podmínek se otáčíme otočením na místě čelem od svahu nebo ke svahu.

Alternativa k přeskakovanému oblouku pro extrémně strmé svahy. Za autora je možné považovat Sylviana Saudana, který jako první sjel Spencerův žlab s průměrným sklonem 51 stupňů z Breche de Blatier v roce 1967. Provedení potřebuje krátký nácvik. Z paralelního postavení lyží oblouk zahajujeme oporou o obě hole (pro větší stabilitu, zkušenější o jednu hůl) a přenesením hmotnosti na horní lyži. Dolní lyži zvedáme a vzduchem přenášíme kousek přes spádnici. Jakmile dosáhneme bodu, v němž máme jistotu, že už to zpátky nepůjde, následuje odraz z horní lyže a její otočení vzduchem. „Přistáváme“ na sněhu s lyžemi jemně do V pro lepší udržení rovnováhy na prudkém svahu.

Sesuv bokem

V bočním postavení ke spádnici se sesouváme svahem s regulací rychlosti postavením lyží více na hrany a jejich zatížením. Použijeme při nástupu do úzkých žlabů, při krátkých ledových úsecích, v místech zúžení žlabu, kde už neuděláme oblouk a na projetí přímo je úsek moc dlouhý. Pokud slaňujeme po ledu s lyžemi na nohou, tak je toto víceméně jediný možný způsob provedení.

Traverz svahem

Traverz svahem je jedním z testů na zjištění soudržnosti sněhové pokrývky na svahu, který chceme sjíždět. Traverzujeme také boční svahy zaříznutých údolí, abychom neztráceli výšku a nemuseli přes práh doliny / údolí bruslit. Kromě toho traverz najde uplatnění při sjezdech v extrémně špatných sněhových podmínkách, kdy se svah přetraverzuje, na konci traverzu následuje otočení na místě a další traverz zpět. Provedení je jednoduché, když obě lyže máme postavené na horních hranách a rychlost regulujeme příklonem nebo odklonem od spádnice, úhlem postavení hran lyží vůči svahu, případně smýkaným postavením lyží vůči směru pohybu.

Článek připraven s využitím knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol.), Epocha 2010.

Metodický seriál:

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: