HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Skialp a freeride metodika 14 – skialp s dětmi od kočárku po samostatný sjezd

Skialp a freeride metodika 14 – skialp s dětmi od kočárku po samostatný sjezd

Rodiče jezdící na skialpech nebo obecně se pohybující v zimním terénu řeší po narození svého dítěte a v jeho prvních zimách zásadní problém: Jak se s malým prckem pohybovat na sněhu? Možností je hodně, když se může začínat s kočárkem, pokračovat s nosičkou, boby a sáněmi. Pokud se už dítě udrží samo na lyžích, tak po výstupu pod vedením rodičů může sjíždět s dopomocí rodičů dolů.

Fotogalerie Skialp a freeride metodika 14 – skialp s malými dětmi >>

Možností pohybu s dětmi na skialpech je několik, jezdit s kočárkem na kolečkách, použít sáňky, postavit kočárek na lyže, nebo použít nosičku a nebo vozík za kolo s lyžařským setem. V dalším textu se předpokládá, že dítě má alespoň rok, neboť menší dítě na náročnější zimní aktivity nepatří. V případě ročního prcka nevyhovují sáňky kvůli malé stabilitě ve volném terénu a špatné ovladatelnosti. Kočárek na kolečkách je vhodný pouze pro tvrdý podklad a malý sklon – v prašanu nebo v mokrém sněhu se s ním zahrabete. Nejlepší pro nenáročné výlety je kočárek na lyžích. Pro náročné výlety přichází v úvahu jenom nosička, výlety ale musí být kratší. Extrémisti jsou schopni strčit dítě do velkého batohu, že je z něj venku pouze hlava, dítě je tak celé v teple. Pro reálné praktické použití jsou vhodné kočárek na lyžích, nosička a vozik za kolo.

Kočárek na lyžích

Co je potřeba? Lyže, 4 dřevěné hranoly, alespoň osm vrutů, dva gumicuky nebo jeden delší, upínací popruh kolem pasu, rep šnůra nebo horolezecké lano na tažení s gumovým tlumičem.

Výroba lyžemi vybaveného kočárku je jednoduchá. Stačí při lyžování zlomit jednu z lyží, nejlépe pod patou nebo až za patou. Při následném přemýšlení o využití torza původní oblíbené lyže zahlédnout v koutě zaparkovaný kočárek. Zlomená lyže se zařízne a začistí a podle ní se uřízne i druhá lyže. Jejich konce se v případě dřevěného jádra zalakují. Pokud je jádro pěnové, není třeba dělat nic. Připravíme čtyři lichoběžníkové hranoly (viz foto, rozměry přibližně výška 10 cm, šířka 4 cm, a délka 10 cm). Ve všech hranolech se vyvrtají díry podle průměru os kočárku. Hranoly se přišroubují skrz skluznici ve vzdálenosti odpovídající rozvoru kočárku k vnitřním hranám lyží. Skluznice se začistí a zaleje, případně přelepí.

V praxi je lepší mít místo zlomených lyží přímo krátké dětské lyže. Navíc, ne vždy se podaří lyži zlomit ve spravné délce, že ;-). Dětské lyže mají oproti zkráceným výhodu lepšího skluzu. Zkrácená lyže nemá ten správný přechod a seříznutá hrana dře. Dětské použité lyže čí běžky lze sehnat např. v bazaru.

S takto připravenými lyžemi je přeměna kočárku s kolečky na zimní lyžařské obutí velmi jednoduchá a dá se zvládnout v několika minutách. Na začátku sněhu sundáme kolečka a dáme je do spodního košíku kočárku, nebo je připneme gumicukem přímo ke konstrukci kočárku, nebo schováme pod strom či zavěsíme na strom. Osy kol kočárku se provlečou dírami v dřevěných hranolech a zvnějšku se zajistí převlečením gumicuku. Ten zabrání nenadálému uvolnění lyží. Poté stačí naložit dítě a poohlédnout se po vhodném tahounovi. Používá se široký popruh s přezkou (klidně bederák od batohu) kolem pasu, na který je přivázané nebo karabinou přicvaknutá šňůra. Šňůra je na kočárku přivázána do trojúhelníku na koncích přední osy.

K výstupu potom postačí, aby si netahající rodič vzal bič, pro případ, že by tahač začal zvolňovat a nedosahoval minima 400 výškových metrů za hodinu. Ale teď vážně, nejdůležitější je řvoucímu dítěti zpívat nebo něco vyprávět, což může být náročnější než samotné taháni. Také je rozhodně dobré výstup načasovat tak, aby dítě spalo. Čím je dítě menší je to jednodušší, větší dítě pak může být problém v kočárku udržet a zabavit. Optimální délka výletu je 1-1.5 hod. Pláštěnka na kočárek je vhodná alespoň do zálohy. Výlet určitě ve dvou, druhý rodič zabavuje dítě a případně jistí kočárek v traverzech.

Sjezd s kočárkem – v případě možnosti ujetí kočárku jej u sebe zajistíme pojistnou smyčkou a karabinou. Při sjezdu (viz foto) držíme rukojeť kočárku a podle obtížnosti terénu jedeme šusem, pluhem nebo oblouky. Podklad je vhodný bez terénních nerovností. Sjezd se dítěti většinou líbí. Dítě v kočárku nezapomínejte přivázat bezpečnostními popruhy. Lyžařské hole, nejlépe teleskopické je vhodné strčit do batohu. Na kratších rovných úsecích se dá s kočárkem i bruslit.

Nosička

Není třeba představovat, neboť na trhu je jich k dispozici celá řada. Můžeme s nimi do jakéhokoliv terénu. V případě náročných výletů by neměla chybět na hlavě dítěte přilba – alespoň cyklistická, a brýle proti slunci, sněhu a možným větvím (jen při sjezdu lesem). Nosička je vhodná pouze pro kratší výlety, neboť dítě v ní visí na rozdíl od pohodlného ležení v kočárku. V případě usnutí dítěte je nutné jeho hlavu vypodložit, aby se co nejméně kývala ze strany na stranu. Je nutné dobře promyslet oblečení dítěte, aby mu nebyla zima. V nosičce není možné zabalit dítě do deky nebo jej přikrýt.

Pro a proti:

Kočárek a vozík na lyžích

+ pro dítě nejpohodlnější, když chce, může spát, dívat se po okolí, krmit se, apod.

+ nejlepší ochrana proti vnějším vlivům – mráz, slunce, vítr

+ rodiče mají volná záda pro vlastní batohy

+ výborný na urolbovaných cestách, v mírných a nenáročných terénech

+ vozík s lyžařským setem je s vodičem spojen pevou tyčí stejně se tedy i sjíždí z kopce, v omezené míře (mírně zvlněný terén) je vhodný i k běžkám jak klasickým tak bruslení

– nutnost schovat kolečka od kočárku někde na začátku sněhu (na strom, pod strom) nebo do kočárku. Pozor, na chatě se bez koleček s kočárkem jezdí docela špatně

– těžší než nosička

– může nám ujet, pokud jej nemáme pojištěný

– do lyžařské bežecké stopy raději ne

Nosička

+ univerzální do jakéhokoliv terénu od lehkých až po „extrémní“

+ místo batohu je na zádech dítě v nosičce

+ snadná manipulace

+ rodiče se podle potřeby mohou střídat (stejně i u vozíku)

– pouze na kratší výlety, v případě usnutí dítěte se mu při sjezdu nepřirozeně houpá hlava ze strany na stranu

– lépe promyšlené oblečení, aby nedošlo k mrznutí dítěte

– dítě by mělo mít v náročnějším terénu přilbu

– lyžování s 15kg na zádech není určitě nic pro nezkušené lyžaře

– pozor na větve u lesních sjezdů

Poslední možností je jedno nebo dvoumístný vozík za kolo v úpravě pro zimní použití.

Batoh na dítě je alternativou nosičky, jeho významnou výhodou je to, že dítě je chráněno před povětrnostními vlivy a je mu tepleji než v nosičce. Naopak se mu v batohu hůře funguje než v nosičce. Obecně v našich podmínkách tento způsob není vhodný.

Pokud už dítě ustojí na lyžích a trochu se na nich pohybuje, tak je možné spojit příjemné z užitečných. Do kopce se dítě dostane plně s dopomocí rodičů ať už v nosičce nebo v kočárku. Nahoře se přezuje do lyžáků, zapne se do lyží a s dopomocí rodičů jede dolů. Jedna z možností je podrobně popsána tady Mama skialp na nejvyšší vrchol Beskyd – 1323 metrů vysokou Lysou horu.

Foto: Jan Pala a Jiří „Pažout“ Kočara

Článek připraven s využitím knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol.), Epocha 2010.

Metodický seriál:

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: