Skialp túry

Když jsem minulý rok psal report z 6. ‚covidového‘ memoriálu, věřil jsem, že na 7. ročník dorazí účastníci z ČR a report z tohoto ročníku bude opět v režii Paliče, jako obvykle. Byl jsem velice naivní. Nejenže Norsko neotevřelo své hranice pro zahraniční návštěvníky, ale přitvrdilo i pro rezidenty.

Na konci března 2021 jsme odjeli do Makedonie, což je jedna z mála zemí v Evropě, kde fungovaly vleky. Přes velikonoce jsme se měli věnovat freeridu a skialpinismu v pohoří Šar planina. Počasí se střídalo od slunečného po škaredé a napadlo nám i přes dvacet centimetrů sněhu!

Sněhové podmínky v zimě 2020-2021 jsou vynikající, když sezóna trvá už více než půl roku. Podle aktuálních podmínek na horách to ovšem vypadá, že lyžování bude možné ještě několik dalších týdnů. V polovině dubna byl na horách k dispozici parádní prašan.

Zimní sezóna 2020-2021 v restrikcemi omezené době je z hlediska sněhové nadílky výrazně nadprůměrná v porovnání nejenom s uplynulým desetiletím. Z pondělí 7. února na úterý 8. února napadlo v Praze větší množství sněhu a od úterního rána se všude vyrojili běžkaři, sáňkaři a bobisti. Nemohli chybět ani vyznavači tuleních pásů.

Většina našich horských oblastí je pokryta lesy, jen vrcholové partie bývají bezlesé. Téměř všechna zajímavá místa navíc patří do oblastí s vyšším a vysokým stupněm ochrany přírody. I přesto se dá najít řada míst k aktivitám na skialpinistických lyžích nebo splitboardu.

Silvestrovský skialp má tu nevýhodu, že podmínky oproti jarnímu bývají často velice vrtkavé. Pokud k tomu přidáte aktuální situaci pandemie na vzestupu a pravidla vstupu do jednotlivých zemí, vyjde vám rovnice o tolika neznámých, že přemýšlíte, jestli není lepší vsadit sportku. Co se bude dít v Alpách do poslední chvíle nikdo moc netušil, a tak jsme neodmítli Paličovu nabídku vyrazit do jeho oblíbené Makedonie.

V první polovině ledna 2021 jsem se poprvé zúčastnil tradiční akce SNOWfest ve švýcarském Davosu. Do Švýcarska jsme odjeli už v pátek, abychom se před začátkem SNOWfestu trochu rozhýbali na lyžích. Zatímco někteří z nás už byli na lyžích řadu dní, pro jiné to měly být první lyžařské dny v sezóně 2020-2021.

Sakartvelo, jak zní v gruzínštině její název, je relativně malá země, avšak najdete v ní vše od moře, pouště, až po pětitisícové vrcholy. Pro Středoevropana je místní skialpový terén téměř nepředstavitelný, protože obsahuje doslova všechno – vysoké štíty, žlaby, lesy, extrémní sjezdy i začátečnické túry – a navíc je z větší části neprobádaný, nezmapovaný a neježděný.

Zatímco na začátku ledna 2021 nebylo v České republice po sněhu téměř ani památky, situace se výrazně změnila po druhém lednovém víkendu. Na většině hor a v mnoha údolích napadlo velké množství sněhu, a tak mohly začít prašanové orgie.

Západní Tatry zaostávají ve své morfologii za skalnatými štíty a dolinami Vysokých Tater. To z hlediska skialpinistických aktivit vůbec nevadí, neboť terén Západních Tater je díky tomu vhodný pro milovníky jízdy ve volném terénu na různém stupni sjezdových dovedností. Toto pohoří zároveň nabízí nejvíce oficiálních skialpinistických areálů v rámci Slovenska.

Ve středu 6. ledna 2021 jsme po skončení online výuky vyjeli po D8 směrem na Teplice. Na místě jsme se nejprve zastavili v Koloshopu, abychom si postupně popůjčovali dětské skialpové sety. Následně jsme se přesunuli do skialpinistického areálu Skialp nad Hrobem, který nabízí řadu zajímavých výstupových i sjezdových tras.

V polovině října se rozsněžilo na řada zajímavých míst v evropských pohořích. Kromě toho, že bylo možné provětrat lyže třeba v Jeseníkách a Beskydech, stálo za to vyrazit na pár dnů i na některý z rakouských ledovců. Pro dětské freeridové a skialpové aktivity jsme zvolili oblast Mölltal.

Nízké Taury milujeme. V období, kdy pozdně jarní dubnové silné deště smyjí poslední nekvalitní měkký firn pod hranicí třítisícovek v Tyrolských Alpách, postupuje oteplení na východ k nám. Další přechod fronty přes zasněžené obrovské Totesy sníží rapidně teplotu, a proto je čas vyrazit na červnové skialpování s převýšením sjezdu 800 metrů.

„Když ono to Norsko je prostě jiný. To není ani jako Andy, ani jako Tian-shan. To všechno jsou prostě hory. Různý hory, ale hory. Tohle jsou fjordy, hluboký údolí a fjordy. Je to prostě jiný než všechno…“ Takhle jsme rodičům popisovali, proč jsme si pro naší první mimoalpskou skialpovou dovolenou vybrali Norsko a proč jsme na poslední týden v únoru 2020 jeli do proslulé oblasti plné fjordů Sunnmorsalpene.

Zima 2019-2020 není na sněhovou nadílku úplně nejlepší, ale to neplatilo o prvním prodlouženém víkendu v březnu. V údolí u Salzy sice napadlo trochu sněhu, ale následný déšť ho zcela roztopil. První den jsme tak šli jen zkušebně zjistit sněhové podmínky.  Stejně jako minulý rok pro mě začala cesta v Boatparku, kde jsem si půjčil tentokrát pouze boty.