Skialp a freeride metodika 15 – skialp bez oblečení

Skialp a freeride metodika 15 – skialp bez oblečení

Každý skialpinista nebo skialpinistka už zažili počasí, kdy slunce peklo o sto šest a měli nutkání odložit si alespoň část svršků. Může k tomu dojít při inverzi uprostřed jinak tuhé zimy ve střední Evropě, v pozdním jaru na alpských ledovcích nebo v létě ve vysokých horách.

Fotogalerie Skialp a freeride metodika 15 – skialp s minimem oblečení >>

Část drsných jedinců je schopna absolvovat celý skialpinistický výlet navlečená v nejnovějším outdoorovém oblečení bez ohledu na venkovní teplotu. Většina lidí ale dává přednost odkládání některých částí oděvů. Nejprve se do batohu schovávají svrchní goretexové bundy, mikiny a bundy proti větru, a dochází i na trička. Mezitím se rozepínají kalhoty na bocích, aby nohy alespoň trochu větraly a nezapařily se.

Dalším stupněm je sundání svrchních kalhot a skialpinista rázem (až na boty) vypadá jako školák při tělocviku – tričko s krátkým rukávem a trenýrky jsou jeho jediným oděvem. Krásně větrá a přitom může částěčně získat cyklistické opálení, jehož by jinak dosáhl pouze dlouhou jízdou na kole. Dívky to mají samozřejmě trochu jinak.

Pozor na silné slunce, jehož účinek se s odrazem od sněhu výrazně zesiluje. Každý by měl při odložení bund nebo kalhot ihned mazat odkrytou kůži krémem proti slunci s odpovídajícím ochranným faktorem podle oblasti, kde se pohybuje. V našich zeměpisných šířkách si vystačí s ochranným faktorem od 15, zatímco na ledovcích nebo ve vysokých horách by měl být minimálně 25. K tomu je samozřejmostí klobouk a dobré ledovcové brýle. Ledovcovými brýlemi se rozumí jakékoliv brýle, které zabraňují pronikání slunečního záření k očím z boků, a kolem obrouček nahoře a dole. Standardní ledovcové brýle mají z boků kolem očí kožené kryty.

Na stoupacích pásech nebo pěšky jsme s holýma nohama došlapali někam, odkud bychom rádi jeli dolů. Co teď? Obléct si všechno oblečení z batohu nebo zůstat s holýma nohama? Rozhodnutí závisí v prvé řadě na sjížděném terénu a stavu sněhu. Pokud je terén velmi strmý, plný různých překážek (stromy, skály a trčící kameny) a případný pád může být dlouhý, rozum velí obléct se. O oblečení se nedebatuje také při sjezdu po zmrzlém sněhu, na firnu (svah ve stínu) nebo naopak při silné vrstvě mokrého sněhu. Při sebemenším podezření na možnost uvolnění sněhového splazu nebo malé laviny (když není jiná možnost sjezdu) by se také každý měl obléct, neboť být i jen nad kolena zasypán sněhem není s holýma nohama nic příjemného ani na okamžik.

Na druhou stranu, je-li terén mírnější, sníh od hran lyží neodletuje moc vysoko a lavinové nebezpečí není, slunečné počasí dovoluje volnou jízdu nalehko. To platí pro ty, kteří umí s jistotou lyžovat za různých sněhových podmínek a sklonech. Lyžování s odloženým oblečením tudíž není vhodné pro začátečníky a mírně pokročilé, kteří často padají.

Ideálním oblečením pro dívky, alespoň z pohledu na skialpinistickém výletu přítomných pánů, jsou bikiny, menší ohlas získají krátké přiléhavé šortky a top z aerobiku. U pánů je standardem tričko s krátkým nebo dlouhým rukávem a kraťasy. Nejdrsnější jedinci nejsou spokojeni ani s tímto oblečením a po vzoru letních nudistů odkládají vše. V odlehlých oblastech je tak můžete potkat jen s kloboukem, ledovcovými brýlemi a lyžemi na nohou.

Pro a proti holým nohám při skialpinismu

+ nepřehříváte se a nejste zahlcení potem

+ získáte cyklistické opálení i v zimě

+ pohled na krásnou slečnu v bikinách na skialpech zvýší motivaci k lepšímu výkonu jak při výstupu tak při sjezdu

– v případě pádu na jarním firnu nebo zmrzlém sněhu máte jistotu abstraktní úpravy odhalené pokožky

– nepoužití opalovacího krému s vysokým ochranným faktorem má za následek zajímavé a hodně bolestivé spáleniny

– v případě odpoledního jarního rozměklého sněhu Vám tento při agresivní jízdě stříká vysoko, máte sníh v botách a trochu přechlazené kolena

– pokud na Vás spadne lavina, pocítíte chlad podstatně dříve než kdyby jste byli oblečení

– škaredý chlupatý chlap v trenýrkách na skialpech může odradit od dalšího provozování tohoto sportu.

Z výše uvedeného výčtu na první pohled plyne, že při vzetí do úvahy všech důsledků převládají zápory odložení oblečeni při skialpinismu až na spodní vrstvy. V reálném životě je vše samozřejmě jinak, záleží na počasí, terénu, sněhu, a zkušenosti lyžujících.

Na závěr tedy shrnutí: Holé nohy a tělo ano, ale jenom tam, kde je pád laviny velmi nepravděpodobný, jsme si jistí, že nebudeme moc padat a máme-li s sebou dost opalovacího krému. Boty uschnou rychle.

POZOR: Lavinový vyhledávač při pohybu vždy na sobě!

Foto: Jan Pala a Petr „Hřib“ Adámek

Článek připraven s využitím knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol.), Epocha 2010.

Metodický seriál:

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: