Splitboard

Letošní osmý firnový memoriál, ve složení místních Čechů a Slováků, co bydlí v krásných norských domečcích s mechovou střechou i těch co přiletěli za nádhernou přírodou, se konal po dvou dlouhých letech takže jsme se všichni těšili minimálně třikrát tolik.

Italské Alpy slibují perfektní zimní dovolenou. Lyžařské areály na slunné straně Alp nabízí skvělé podmínky pro lyžování, kvalitní služby, zábavu pro celou rodinu, to vše šmrncnuté pověstnou italskou pohostinností a skvělou kuchyní.

Hole G3 PIVOT jsou svou kompaktností ve složeném stavu určeny primárně pro splitboardisty, jejich využití je ale univerzální.

V seriálu GIRLS ON SKIS se představuje splitboardistka Ola XXX, která ve splitboardu, fotografování a objevování nových nepoznaných míst našla smysl svého života. Na horách se snaží žít celoročně, i když každý den nejezdí na splitboardu.

A je to tady! Dneska je den, kdy jedeme na skialp a freeride do Švýcarska. Jsem nadšená, že nebudu ve škole a nebudu muset vidět některé méně oblíbené učitele. Je nás deset a napřed máme dva dny chodit na skialpech a potom budeme jezdit tři dny freeride v Davosu. Na to se těším, protože nebudu muset šlapat na tuleních pásech do kopce.

Pro pohyb na splitboardu platí při výstupu podobná pravidla a techniky jako pro výstup s lyžemi. Pouze u dvoudílného splitboardu si musíme zvyknout, že šířka lyžin neumožní zatížení hrany ve stejné míře jako lyžařům.

Splitboard existuje už více než čtvrt století a otevřel libovolné volné terény i snowboardistům, kteří byli do té doby odkázáni na výstup na sněžnicích s prknem na zádech. V posledním desetiletí zažil splitboard obrovský boom a spousta firem se věnuje vývoji a výrobě vázání i „rozříznutých“ prken.

Pohyb na tuleních pásech s využitím lyží nebo splitboardu zažívá v posledních letech exponenciální rozmach. S tím souvisí i vývoj výstroje využitelné pro tyto aktivity ve sněhem pokrytých horách. Pro co nejlepší zážitek z výletů jsou kromě jiného důležité i hole jak pro výstup, tak pro sjezd. Uvedeme si základní rozdělení a parametry holí vhodných pro pohyb na sněhu.

Zatímco na začátku ledna 2021 nebylo v České republice po sněhu téměř ani památky, situace se výrazně změnila po druhém lednovém víkendu. Na většině hor a v mnoha údolích napadlo velké množství sněhu, a tak mohly začít prašanové orgie.

„Když ono to Norsko je prostě jiný. To není ani jako Andy, ani jako Tian-shan. To všechno jsou prostě hory. Různý hory, ale hory. Tohle jsou fjordy, hluboký údolí a fjordy. Je to prostě jiný než všechno…“ Takhle jsme rodičům popisovali, proč jsme si pro naší první mimoalpskou skialpovou dovolenou vybrali Norsko a proč jsme na poslední týden v únoru 2020 jeli do proslulé oblasti plné fjordů Sunnmorsalpene.

Komise tradičního skialpinismu ČHS společně s ředitelem memoriálu zvou na šestý ročník československého firnového memoriálu v Norsku ve dnech 21. až 24. 5. 2020. Oblast konání memoriálu bude upřesněna na základě vývoje sněhových podmínek a počasí. Na výběr bude tradiční Jotunheimen, Strynefjell nebo Trollstigen.

Nápad strávit jarní prázdniny se čtyřmi slečnami ve věku 9 – 15 let na lyžích v horách Bosny a Hercegoviny se mi pozdával, stejně jako to, že sjezdové lyže a ježdění lanovkou prostřídáme se skialpovými výstupy a sjezdy ve volném terénu. K tomu se dala očekávat nostalgie, neboť v navštívených oblastech se jely olympijské disciplíny můžů a žen ZOH 1984 Sarajevo.

Ve skialpinistické sezóně 2018-2019 jsem se zaměřil především na krásné sjezdy a na první místo byl samozřejmě zařazen tento velkolepý sjezd s převýšením celý kilometr až na Mořské oko na polské straně Vysokých Tater. Ačkoli je sjezd o stupeň lehčí než ty opravdu těžké sjezdy, které jsem slyžoval o rok předtím, celkově je hodně náročný a hlavně komplikovaný.

Třetí lednový týden 2020 se uskutečnil další ročník freeridového a skialpinistického setkání SNOWfest. Místem konání byl poněkolikáté švýcarský Davos v předvečer Světového ekonomického fóra. Celý týden dokonale přálo počasí, když nepřetržitě svítilo slunce. To se však negativně projevilo na vlastnostech sněhu.

Dálněvýchodní ruský poloostrov Kamčatka je u nás znám pro své aktivní a vyhaslé sopky, termální prameny, zemětřesení, velké množství medvědů a lososů, a třeba dolinu Gejzírů. Většina návštěvníků z České republiky zatím míří na Kamčatku pouze v letním období. Poloostrov přeplněný sopkami je ovšem mnohem zajímavější v zimních nebo jarních měsících, kdy nabízí dokonalé podmínky pro jakékoliv pohybové aktivity na sněhu.