Jan Pala

Uprostřed skialpinistické sezóny je nejvyšší čas zveřejnit pozvánku na 12. ročník sněhového a společenského zakončení hlavní zimní sezóny v Norsku. Hlavní část memoriálu je naplánována od 30. dubna do 5. května tak, aby byl využitý státní svátek 1. 5. Pokud se letos chystáte do Norska, je vhodné případné prodloužení memoriálu až do 10. května tak, aby byl využitý i druhý státní svátek 8. 5.

Španělsko je pro středoevropana především přímořskou krajinou s mnoha velkými hotely posetými letovisky. Méně známé je to, že pevninské Španělsko je poseté různě vysokými horami, v nichž může být I bohatá sněhové nadílka a výborné terény na skialpinismus. Které oblasti stojí za návštěvu?

Všichni, kdo se někdy alespoň náznakem setkali s lavinovou prevenci a lavinovými nehodami, ví, že pro přežití kriticky zasypaného je nejdůležitějších prvních 15-18 minut. Odkud to pramení a jaké jsou nejdelší zaznamenané doby přežití pod sněhem?

V článku Skialp pro každého – jak a kde začít? je uveden obecný úvod do skialpových aktivit s možnostmi v České republice. V Evropě je však řada hornatých zemí, které stojí za to navštívit se skialpovou nebo splitboardovou výstrojí. Makedonie, resp. nově Severní Makedonie, patří mezi země, v nichž jsou zimní hory téměř liduprázdné a jen na málo místech je možné narazit na někoho ve volném sněhovém terénu.

Slovenská pohoří jsou aktivitám s tuleními pásy na lyžích nebo splitboardech přímo zaslíbená. Pochopitelně vysokou popularitu mají pro náročné výstupy a sjezdy Vysoké Tatry, pro méně náročné „výlety“ jsou vynikající některé oblasti v Západních Tatrách, Nízkých Tatrách, Malé a Velké Fatře.

Jsou vám lyžařská střediska malá? Raději byste si prošlapávali vlastní stopu svahem? Různých návodů, jak začít se skialpem, je na internetu a v časopisech spousta. Netradičně Vám představíme skialp podle Vašich dosavadních zkušeností ve volném terénu.

Titulek je na první pohled trochu paradoxní, neboť je těžké si představit, že může existovat nějaká nepotřebná lavinová výbava… ale ona skutečně existuje. Na prvním místě do ní patří lavinová šňůra těsně následovaná moderní „verzí“ lavinové šňůry Flash Avalanche.

Testování stability sněhové pokrývky je jednou z nejdůležitějších činností před samotným sjezdem ve volném terénu. Kromě pasivních testů stability sněhové pokrývky je možné výhodně použít i některý z aktivních testů přímo zatěžujících svah, který se má sjíždět. Asi nejlepším aktivním testem je zatížení svahu hmotou o hmotnosti a velikosti přesahující lyžaře – utržení převěje, spuštění sněhové koule nebo uvolnění balvanu.

Testování stability sněhové pokrývky je jednou z nejdůležitějších činností před samotným sjezdem ve volném terénu. Kromě nejvíce známých testů jako je zjištění sněhového profilu, klouzavý blok, Norská sonda a další, je možné použít i některý z aktivních testů přímo zatěžujících svah, který se má sjíždět. Výborným aktivním testem je seříznutí svahu lyžemi. Jak to správně provést je popsáno níže.

Údolí Ötztál nabízí nepřeberné množství skialpinistických túr různého stupně obtížnosti a za jakýchkoliv podmínek. Na začátku sezóny je za horšího stavu sněhu možné absolvovat okruh z konce silnice v Obergurglu přes vyhlídkový vrchol Hohe Mut do restaurace Hohe Mut Alm se sjezdem zpátky po sjezdovce.